Active Citizenship – školení v Anglii, 30. 11. – 9. 12. 2015

PRAHA

29 účastníků, 6 zemí, 1 společná myšlenka, 0 kulturních bariér a nespočet zážitků a zkušeností. Tak jednoduše lze shrnout projekt Active Citizenship zaměřený na sdílení cizích kultur a rozšíření informativnosti o ochraně a péči zvířat.

Vše začalo v pondělí 30. listopadu. S druhou účastnicí projektu Verčou jsme se společně potkali na letišti, rychle odbavili naše příruční zavazadla a během chvíle už jsme seděli v letadle. Bylo na čase rozloučit se s deštivou Prahou a přivítat ještě deštivější Anglii. Po deseti letech má první zkušenost s létáním, letadlo čeká na pokyn ke startu a v krvi se mi začíná hromadit adrenalin. Let bude pohoda, říkám si. Let pohodový byl, zato u přistání jsme si vše vynahradili. S blížící se Anglií jsme poprvé okusili sílu anglického počasí. Silný vítr se dokázal pořádně opřít do trupu letadla a nám nadělit dobrodružný zážitek podobný tomu na horské dráze.

Cestování bez pořádné dávky dobrodružství a trochy adrenalinu by nebylo tím pravým cestováním, a tak i po tvrdém přistání na nás v Bristolu čekal další zážitek. Máme štěstí, autobus, který nás má zavést na autobusové nádraží, odjíždí ve chvíli, kdy opouštíme budovu letiště. Vše stíháme a usedáme na sedadla. Jenže omylem vystupujeme na vlakovém nádraží. Připadám si jako v Bradavicích, všude kolem nás jsou kamenné věžovité budovy, typicky historické taxíky a lidé zakrývající si hlavy před deštěm. Přes centrum města se vydáváme na autobusové nádraží. Nic snadného, ale přívětiví Angličané nás nasměrují k cíli. Dorazíme na autobusové stanoviště, porozhlédneme se kolem a po autobuse, jedoucího do naší destinace Plymouth ani památky. Kousek od nás postávají policisté. Po krátké diskuzi se dozvíme, že náš autobus má stanoviště před divadlem v centru města. Policista mě uklidňuje, že k divadlu se dostaneme po svých za deset minut. Klidný ale nejsem, na jízdence je napsán odjezd za dvě minuty. Co by to bylo za cestování bez dalšího ale. Na internetu se dozvídáme, že naši zastávku zachvátil požár a byla přemístěna na jiné místo. Před jistým noclehem v Bristolu nás zachránil jeden zaměstnanec anglického dopravního podniku, který k nám přiběhl na poslední chvíli a na správnou zastávku nás nasměroval. Celí promočení sedíme v autobuse a vyrážíme vstříc týdnu plnému vzdělávání, poznání a aktivit.

Náš první workshopový den jsme už u snídaně zahájili pořádnou rozcvičkou. Po celém hotelu se ozve požární poplach a snídaně nesnídaně, musíme se evakuovat. Po chvíli se potkáváme s ostatními účastníky projektu. Jsou z Běloruska, Slovenska, Bulharska, Estonska a Rumunska, jsou věkově rozdílní a jsou velice přátelští. Na programu máme seznamovací aktivity a taky hru v centru města Plymouth. Rozdělení do skupin máme za úkol vyhledat dané památky města, vyfotit se před nimi a o místu zjistit zajímavosti. Daří se a později večer se od Slovenky Vlaďky dozvídáme další zajímavá fakta o tomto historickém městě. I když byl Plymouth za druhé světové války vydatně bombardován německým letectvem, svůj jedinečný ráz si udržel dodnes. Plymouth je místo, které určitě stojí za návštěvu. Už kvůli okolní nedotknutelné krajině, přístavu plnému jachet, pohledu na moře, ze kterého se tyčí obrovité majáky a historické tvrze obklopující pobřeží.

Naším cílem je získat přehled o tématu „active citizenship“ a „animal welfare“. Za pomoci neformálních metod ve vzdělání se účastníme interaktivních workshopů a tréninků na rozvoj našich dovedností. Prvním větším projektem je připravit si prezentaci o stavu dobrovolnictví v naší rodné zemi. S Verčou se do úkolu odvážně pouštíme a přicházíme s hodnotným výstupem. Byl jsem překvapen zjištěním, že docela velkou část dobrovolníků tvoří skupina obyvatel ve věku nad šedesát let. Také jsem byl překvapen tím, že neziskové organizace v Anglii problém s náborem nových členů nemají. Většina těchto organizací příjme ročně do svých řad stovky nových dobrovolníků a v současnosti má nábor nových členů pozastavený.

Skupinových úkolů byla celá řada. Jedním z nich bylo vytvoření marketingové kampaně na téma „Záchrana ztracených koček při silvestrovských oslavách“. V mezinárodně složené skupince jsme vytvořili infografický plakát a přišli s nápadem na hnutí #SaveTheCat.

Třetí den projektu se na nás přijel podívat expert v oblasti ochrany zvířat David C. Vyslechli jsme si dlouhou přednášku a taky jsme si uvědomili několik faktů. Já osobně jsem se pozastavil nad tím, jak odlišně jednáme s různými druhy zvířat, a jak odlišně se jednotlivé státy k ochraně zvířectva staví. Všechna zvířata by si měla být rovna. Není tomu tak. Ústavně mají v Anglii zvláštní postavení kočky. Mohou dědit majetek a například oproti psům si v rámci práva „dovolit“ mohou mnohem více. Česká republika udělala v poslední revizi občanského zákoníku pokrok. Týrání zvířat je nyní chápáno jako trestný čin. Při vzájemné diskuzi mi lezl mráz po zádech, když jsem si vyslechl příběhy o zacházení s opuštěnými zvířaty v Rumunsku.

Chybět nemohla ani návštěva místního útulku. S údivem jsem zíral na to, kolik druhů zvířat žije pod jednou střechou. Prohlédli jsme si opuštěné kočky, psy, králíky, drůbež, koně a dokonce i prase s kozou. A taky jsem viděl, jak se takový útulek řídí.

Trénink, který měl pro mě největší přidanou hodnotu, byla média a jednání s nimi. Před ostatními účastníky jsem se ocitl na křesle a byl vyslýchán investigativním novinářem. Samozřejmě vše byla jen hra, ale jako příprava k ostrému souboji s médii byla k nezaplacení.

Učení probíhalo na vědomé i nevědomé úrovni. Během workshopu jsme se naučili pracovat s metodami projektového managementu, zlepšili si interkulturní vyjednávací dovednosti a rozšířili multikulturní obzory. Vzájemné diskuze naopak přinesly spoustu zajímavých nápadů na řízení neziskových a nevládních organizací. Poznali jsme některé prvky fundraisingu, team managementu, uvědomili si důležitost obsahového marketingu a sílu organických příspěvků na sociálních sítích. Pro mě osobně měl kurz bezesporu význam. Poznal jsem kulturu Anglie, zjistil jsem, jaké jsou mé slabé stránky a během týdne na nich aktivně pracoval, rozšířil jsem si mezikulturní obzory a získal ucelený přehled o ochraně zvířat. Několik nápadů plánuji zrealizovat, a díky tomuto projektu si budu více všímat přírody okolo sebe. Čeho si ale cením nejvíce, jsou noví přátelé. Jako na každém projektu ERASMUS+ se sešla skupina přátelských a pohodových lidí, které určitě v budoucnu rád navštívím.

 

 

Petr Křístek, účastník projektu

ICM Praha

Přidej komentář jako první k "Active Citizenship – školení v Anglii, 30. 11. – 9. 12. 2015"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*