Brigáda na Mallorce – luxus s nádechem pekla? Příběh mé kamarádky

image3344

Moje kamarádka Markét si vždy přála nějakou brigádu v zahraničí. Hodně se jí líbí země, kde je hodně sluníčka a moře. Každý rok navštívila nějakou zemi se svou rodinou, ale pak přišla s tím, že by chtěla sama vycestovat a vydělat si peníze.

Chtělo to jen sehnat nějakou agenturu nebo někoho, kdo by ji to zajistil. Její kamarádka jí nabídla jednu paní. Ta prý vlastní bar na Mallorce a jinak žije i tady v Čechách. Hned ji kontaktovala a domluvily se. Jenže Markét věděla o té paní jen to, že vlastní bar, a že má děti. Vůbec nevěděla, kolik by dostávala peněz, kolik hodin by pracovala, ani žádná smlouva se neudělala. I přes to se tam Markét odvážně odhodlala a o letních prázdninách letěla do země, kterou vůbec nezná.

 

Letěla tam s kamarádkou, takže na to nebyla úplně sama. Markét se na to moc těšila a pořád mi o tom povídala, jak se bude válet na pláži až skončí s prací na baru, bude chodit nakupovat, na párty a všechno si to tam moc užije. Jenže skutečnost ji trošku vyvedla z omylu. Když přijely na místo, čekal na ně nějaký neznámý kluk, který je má přepravit do bytu, kde budou bydlet.

Ten byt vypadal příšerně. Byla to menší místnost, kde byla jen jedna postel. „Vždyť jsme dvě“ říká Markét. Ale chlapec jim odpověděl, že si stejně budou měnit směnu, tak to nevadí.

To byla pro ně první bomba. Řekly si OK, tak to nějak sneseme. Jenže asi za týden k nim přiřadili do bytu ještě nějakého brigádníka, a to úplně neznámého kluka, se kterým se také museli střídat o postel!

Brigáda probíhala v baru, který ležel od jejich bytu asi 4km. Problém byl v tom, že nevěděly, jak se tam dopravit.  Se spojem to bylo těžké. Vyřešilo se to tak, že jim dali jedno kolo, aby na něm dojížděly.

 

Co se týče práce, tak přes den obsluhovaly a večer uklízely, aby mohly zase další den pracovat, a aby bar běžel, jak má. Kamarádka si malovala takové představy, jako že dodělá na baru a půjde se plácnout na pláž, a nebo si zajde s kamarádkou na párty. Ale tohle všechno byla opravdu pouze představa. Každý den bylo opravdu nádherné počasí a moc ji mrzelo, že se k pláži nedostane. Myslela si, že když bude na Mallorce, tak bude žít dva měsíce luxusně, ale místo toho jen opravdu dva měsíce dřela a dřela. Už na to neměla nervy a chtěla odletět domů. Letěla by domů dřív, ale problém byl v tom, že měla koupenou zpáteční letenku až na konec srpna, a na to aby si koupila další, bohužel neměla.

 

Jeden den dostaly za úkol, aby šly rozdávat do města letáčky s upoutávkou na bar. Při rozdávání je chytl policajt a další problém byl na světě. „Tohle se nesmí“, řekl jim. A dostaly pěknou pokutu. Teď se tam domlouvaly hlavou, patou a snažily se vysvětlit, že jim to dali za úkol lidi z baru, kde pracují. Pana policajta to ovšem nezajímalo a prostě zaplatit musely.

 

Kamarádka tam byla opravdu nešťastná a nevěděla, co dělat. Když přiletěla do Čech, byla tak ráda, že už tam nemusí být ani minutu. Prázdniny stály za nic a opravdu nebyly podle jejích představ. Od té doby dva roky po sobě radši byla přes prázdniny u nás v Čechách a letos by si ráda letěla přivydělat do Londýna. Naštěstí tu nabídku má přes známého, kterého opravdu zná a ví více informací. Odteď si vše proklepává a dává radu – kdokoli se chystá někam do zahraničí na brigádu, tak ať si vše ověří!

 

ICM Plzeň – Karolína Houšková

Přidej komentář jako první k "Brigáda na Mallorce – luxus s nádechem pekla? Příběh mé kamarádky"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*