CESTA ZA POLÁRNÍ ZÁŘÍ

22894335_10159466048105321_7619365221499778495_n

Minulý týden jsem měla sraz s kamarádkou Veronikou Clausovou, která miluje cestování a učení se novým jazykům. Studuje francouzský a švédský jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a mimo to ještě hraje a trénuje softball.

V průběhu konverzace došla řeč na její poslední výlet na Island, kde se letos konala Polyglot konference. Tato konference se koná každý rok v jiném státě a sjíždí se sem milovníci cizích jazyků, kteří mají možnost se v průběhu tří dnů seznámit s novými lidmi, prohloubit své jazykové zkušenosti a vyzkoušet si různé aktivity na workshopech a seminářích.

Mimo jiné se konference účastní i spousta mluvčích, kteří mají své vlastní výstupy v rámci programu konference. Můžete se tedy setkat s Angličanem, Švédem, Islanďanem, Němcem, Estoncem atd. Ta škála jazyků je tu opravdu široká.

Nedalo mi to a hned, jak jsem došla domů, jsem se podívala na stránky Polyglot konference. První setkání se uskutečnilo roku 2013 v Budapešti a účastníci měli prostor se mezi sebou bavit, sdílet svoje příběhy, dojmy a emoce. Výsledným efektem byla neskutečně velká motivace k učení dalších jazyků.

O rok později se konference konala v Srbsku, kde se sešlo ještě více nadšenců, a tak se organizátoři rozhodli, že příští rok se bude konference konat mimo Evropu.

A tak se stalo, že se účastníci předešlých ročníků a účastníci noví sešli v srdci Spojených států amerických – v samotném New Yorku. Celkový počet účastníků z roku 2014 se odhaduje skoro na 500 lidí, což do té doby bylo nejvyšší číslo vůbec.

V roce 2016 se místo konání opět nacházelo v Evropě, a to v Řecku.

Tento rok se konference konala právě na Islandu – mezi Evropou a Amerikou.

Říká se, že cizí jazyk se nejlépe naučíte pomocí konverzace s rodilým mluvčím. Polyglot konference mi tedy přijde výborný způsob, jak se s takovými lidmi potkat. Je to v podstatě takový intenzivní 3 denní kurz, kdy nemáte na výběr, jestli mluvit česky nebo jinak, prostě chcete mluvit.

Navíc máte možnost se podívat někam, kam byste normálně jen tak nejeli. Kamarádka, která mi o tom vyprávěla, měla možnost vidět polární zář. To není něco, co vidíte každý den.

Vždycky mě dokáže nadchnout, když se bavím s někým, kdo je nadšený z toho, co dělá. Veronika sama říká, že by nemohla dělat něco, co by ji nebavilo, že to, že ji něco baví, je ten největší hnací motor jaký může mít.

Nevím, jak vy, ale já jsem už teď zvědavá, kde se bude konat další ročník této akce ☺

Lenka Palánová

ICM Třebíč