Cestou necestou na opačnou stranu Kambodži – Část: NOT OK

IMG_7183

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V tomto článku ze série ‘‘IS CAMBODIA VERY OK?‘‘, Vám bude vyprávět o tom, jak jsme se dostali úplně na opačnou stranu země. Po svatbě jsme chtěli jet do města Siem Reap, kde jsme chtěli navštívit osmý div světa – Angkor Wat. Ráno jsme chtěli jet do hlavního města taxíkem, ale jelikož to bylo cca 11 km od centra, tak tam taxi nejsou. Sobotova mamka nám tedy zavolala tuk tuk, který stál 7,5 dolaru. Nemohli jsme na internetu najít přesnou adresu společnosti, která provozuje autobusové linky do Siem Reap. Všude byly jen názvy bez adres. Naštěstí řidič tuk tuku věděl o jedné společnosti a hodil nás tam. Na cestu jsme dostali ještě tradiční slaný koláč, který byl zabalený v banánovém listě.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Cesta byla fakt zážitek. Během jízdy na nás začala stříkat voda, pak jsme zjistili, že se mu naklonil chladič a skoro celý se mu vylil. Jeli jsme asi přes hodinu. Dovezl nás před cestovku, která byla ale popsána jen khmersky. Vešli jsme dovnitř a zeptali si na nejbližší autobus do Siem Reap. Řekli nám, že jedou až ve 3, ale bylo teprve 11. Tak jsem se zeptal, zda mají dřívější spoj a týpek, který stál vedle přepážky nám řekl, že mají bus ještě ve 13:30, a že stojí 6 USD. Což nám přišlo levné, protože na internetu psali, že stojí mezi 8-15 USD. Chtěli jsme ušetřit, proto jsme nejeli společností Mekong Express nebo Giant Ibis Transport, které doporučovali i v Lonely Planet. Zaplatili jsme lístky, dali nám stvrzenku, která byla zase celá v khmerštině, takže jsme nevěděli co na ni je, ale nenapadlo nás to zkoumat.

 

Šli jsme tedy počkat do vedlejší kavárny Park cafe, kde káva stála 2 USD. Po hodině jsme šli zpět. Mezi tím jel nějaký autobus, tak se pána co prodával jízdenky ptám, zda je to autobus do Siem Reap. A on odpověděl, že ne. O 10 min později nás zavolal s tím, že s ním máme jít na autobus. Dovedl nás před nějaký starý autobus a do ruky nám dal nové jízdenky a potvrzení si vzal. Rychle jsme nastoupili a už nás nenapadlo důkladně prozkoumat jízdenku. Koukli jsme se akorát na číslo sedaček. Na našem místě už seděl nějaký kluk, když jsme mu řekli, že je to naše místo, tak řekl, že si tady každý sedá jak chce. Tak jsme si sedli vedle. Stejně ho později během jízdy přesadili na své místo.

IMG_7183

Jeli jsme si takhle přes hodinu stále po Phom Phenu než jsme vůbec vyjeli z města. Asi po dvou hodinách jsem se kouknul na mapu, abych věděl, zda jsme už blízko. Úplně jsem se lekl, protože mi mapa ukazovala, že jedem úplně na opačnou stranu země. Nejdříve jsem se uklidnil tím, že určitě jen objíždíme město, abychom nabrali nové lidi. Ale pak jsem se koukl na jízdenku a tam bylo úplně jiné město. Zadali jsme ho do map a s hrůzou jsme zjistili, že je to a západě země. Začali jsme trochu panikařit a hledat, jak se dostaneme zpět. Navíc venku začalo strašně pršet. Šel jsem za řidiči, ale ti neuměli anglicky. Naštěstí tam seděla i jedna slečna co anglicky uměla. Tak mi pomohla s překladem. Říkali, že nás teda asi obelhli, a že odtud nic zpátky nejede, až ráno. Pak přišli s řešením, že nás cestou někde vysadí a objednají nám autobus do SR. Souhlasil jsem, bus stál dalších 13 USD.

IMG_7184

V duchu jsem si říkal, že my blbci chtěli ušetřit, přitom budeme platit ještě víc. Zavolali někomu a potvrdili nám dvě místa. Celou cestu jsme pak řešili co dál a googlili jak diví. Narazil Jsem na článek, kde psali o tom, že noční bus z Shihanoukville do Siem Reap je nejvíc nehodový. Navíc jsme měli už v Siem Reapu zabookovaný hotel na dvě noci, tak jsem jim psal o našem problému a oni odepsali, že nám pokoj podrží. Venku už byla tma. A my byli stále ve stresu a začali jsme litovat výletu do Kambodži. Protože se nám zhroutil časový plán, který jsme měli na den přesně, abychom se mohli dostat na Phu Quoc (Ostrov ve Vietnamu). Mísili se ve mně pocity vzteku a zoufalství, ale Renda pak navrhla, že rovnou můžeme zůstat na nějakém ostrově tady. Ostrov jako ostrov. V tu chvíli mi docvaklo, že jedna moje kamarádka pracuje na ostrově Koh Rong, který byl blízko Sihanoukville. Rychle jsem ji napsal a ona odepsala, že ať klidně přijedeme, a že na Vánoce něco vymyslíme. Tak jsem šel za řidičem, že nakonec zůstaneme v cílové stanici.

Autobus cestou několikrát zastavil, ale my nevěděli kde vystoupit. Vystoupili jsme až na konečné stanici s tím, že se tam najíme a najdeme si ubytování. Další chyba! Měli jsme si to ubytování najít dřív. Mysleli jsme si totiž, že zastaví v centru, ale ono nic. Nejlevnější ubytování měli v Backpacker Heaven za 5 USD na osobu, ale to bylo od našeho místa 3 km. Místo jídla jsme si dali ovocný salát, který byl zalitý divnou zálivkou. Pak jsme šli tedy pěšky a v půlce cesty nás zastavil tuk tuk a chtěl nás hodit za 5 USD, nakonec jsme ho ukecali na 2 USD. Hostel byl moc pěkný a dokonce má i bazén. A kávu a čaj zdarma od 7 do 9.

IMG_7186

Ráno jsem se vzbudil a řekli si, že tam ještě jednu noc zůstaneme. Akorát jsme museli vyměnit pokoj za vedlejší, kde byla zapnutá klimatizace tak na 10C. Mám rád klimatizaci, ale tohle byl fakt extrém. Rychle jsme se vzali věci a šli jsme na pláž a dali si anglickou snídani za 3 USD a ovocný shake za 0,5 USD. Celkově nám tam přišlo jídlo levný. K poměru množství a ceny. Jednomu týpkovi se ztratilo 100 USD, protože je někde sušil. Blbeček, když ví, že se pokoje nikdy nezamykají. Pak nás podle mě podezříval ještě s jednou Němkou, co na nás pak křivě koukala celou dobu. Přitom v době, kdy mu to zmizelo, jsme tam ani nebyli. To je poprvé, co byli spolubydlící nepříjemní za celou dobu našeho cestování. Dělala pak i problémy s klimatizací, kterou pak dala na 20 stupňů, když celou dobu byla na 27. A přitom spala v mikině.

IMG_7193

Přemýšleli jsme, že si půjčíme motorky, ale nakonec jsme si okolí prošli pěšky. Ale spíš jsme si ji měli vzít, protože procházky ve 30 stupních nejsou nic moc. I pláž byla docela daleko, protože k ní nešlo jít přímo, ale muselo se obejít dost velká část města. Na plážích skoro nikdo nebyl. Na cestě zpátky jsme se rozhodli, že to zkusíme projít kolem pobřeží.

IMG_7190

Nebyli jsem si jisti, zda se to vůbec dá projít, když pláže rozdělovaly kameny. Ale riskli jsme to, protože jsme byli trochu líní obejít zase půlku města. Bylo to celkem vtipné, protože jsme museli lézt po kamenech a mnohdy to po nich ani nešlo, takže jsme museli jít mořem a na některých místech jsme měli vodu až po pás. Navíc v zátoce byl strašný bordel a místy to bylo strašně nechutný, ale vracet jsme se nechtěli. Na některých kamenech byly nějací brouci. Bohužel je nemám vyfocené, takže nevím, co to bylo. Zajímavé bylo, že v kamenech byly jakoby vyražená kolečka.

IMG_7195

Další ráno jsme se rozhodli, že tedy pojedeme na Koh Rong. V hostelu nabízeli lístky na speed boat za 15 USD, ale my chtěli zas ušetřit a chtěli si je koupit až v přístavu. Podle mapy měl být přístav cca 2 km od hostelu. Tak jsme tam vyrazili. Bylo šílené vedro.  Šli jsme snad věčnost a nakonec jsme na místě zjistili, že je to jen přístav pro nákladní lodě, a že máme jít dál. Tam nám zas řekli, že loď jede až ve 3 a bylo 11. A že máme jít do jiného přístavu, který byl na druhé straně 8 km od tohohle. Už jsme byli zas zoufalý a celý zpocený z toho neskutečného vedra. Cestu zpátky už bychom nedali a tuk tuk po nás chtěl 8 USD, což je hrozně moc. Nakonec nám zastavil motorkář, kterého jsme ukecali na 3 USD. Bylo to celkem vtipný jet ve třech na motorce i s báglama. Dojeli jsme na místo a hned se nás chytil týpek, co nám nabízel jízdenky za 14 USD se slevou. Ale my to šli ještě prozkoumat dál. Narazili jsme na společnost Speadboat Cambodia, která měla zpáteční lístky jen za 12 USD. A dokonce měli ještě lístky na loď v 11, ale seděli jsme na schodech, což nám nevadilo. Jeli jsme fakt rychle a často s námi loď skákala na vlnách, ale byl to fakt zážitek.

IMG_7212

Když jsme dorazili, nemohli jsme se spojit s naší kamarádkou. Dali jsme si zatím vodu a kávu. Poté jsme se jí dovolali a našla nám ubytování za 10 USD v Ty TY Guesthousu. Bohužel neměli volný pokoj v horním patře. A dolní byl docela tmavý, ale velký. Pokud zde budete ubytovaní, doporučuji Vám spíše horní patro. Dole to občas strašně smrdělo, vedle totiž tekla řeka s odpadky. Druhý den jsme si pokoj vyměnili za horní. Po příjezdu jsme šli hned na pláž, která se jmenuje Police beach. Je malinká, ale zas moc lidí tam není. Za to večeře se tam pořádají párty…

IMG_7215

Tak to byla další část z bláznového Kambodžského dobrodružství, v dalším článku Vám budu vyprávět mé zážitky z ostrova ráje v pekle ☺
Lukáš, ICM Teplice