Dobrovolnice z Brazílie

foto březen(1)

Zdá se to jako včera, když jsem přijela do Ivančic, abych začala svoji Evropskou dobrovolnou službu v SVČ. „Klopýtala“ jsem při své komunikaci s lidmi ve svém okolí, kvůli mé omezené slovní zásobě angličtiny, a pokoušela jsem se uplatnit dovednosti, které jsem měla, abych ostatním sama rozuměla.

No, uběhlo to rychle!

Byl to rok plný výzev, a i přes to, že to nebyla moje první zkušenost žít v zahraničí (pocházím z Brazílie), neměla jsem předtím příležitost být v kontaktu s lidmi z kultur a jazyků tak vzdálených od mé rodné portugalštiny.

Učila jsem se!

Zlepšila jsem si svoji angličtinu a dnes umím i trochu česky, získala jsem znalosti o různých tématech týkajících se neformálního vzdělání a komunikaci v mezikulturních kontextech. Ale dovednosti, které se ode mě očekávaly, byly umět žít s lidmi z tak odlišných původů a odlišným chováním. Sdílet povinnosti a prostory, řídit svá očekávání, pohledy na svět a zájmy, mimo moji komfortní zónu, je, dle mého názoru, jedna z nejvíce obohacujících zkušeností, jakou jen jedinec může zažít. Každý člověk, kterého potkáme, nám může dát příležitost se něčemu přiučit! Hlavně o tom, kdo doopravdy jsme.

Za pár dní se vrátím zpět do Španělska s vědomím, že naše očekávání a touhy jsou ne vždy dosaženy v nových souvislostech, tak, jak jsme si původně mysleli. Každá rutina, aktivita, diskuze, lekce jazyku, setkání s lidmi i různé situace nám mohou nabídnout příležitost učinit změny a také lepší pochopení sama sebe. Využijte toho!

Jsem moc ráda za každou osobu, se kterou jsem pracovala, za tuhle organizaci, která mi nabídla bezpečné místo, vnímavé a flexibilní prostředí, abych si mohla prožít tuhle zkušenost a také za ta přátelství, která jsem měla možnost si zde vybudovat.

Eucástila Dias