DOBROVOLNICTVÍ POD SCI

duben_ICM_Český_Brod2

V rámci rozhovoru do internetového časopisu REMIX jsem se tentokrát sešla s dvaadvacetiletou studentkou VŠE, Pájou, která třetím rokem studuje v oboru cestovní ruch. Velice ochotně se rozpovídala o pobytu v Polsku, kde strávila měsíc jako dobrovolnice.

 Pájo, dokázala bys stručně popsat, o co se jedná? Kdo takové dobrovolnické programy organizuje a zda se jedná o někým dotovaný program?

Dobrovolnictví organizuje mezinárodní instituce SCI, která vede internetovou databázi na stránce www.workcamps.info, kde nabízí několik desítek workcampů na všech kontinentech světa. Stačí si vybrat dle preferencí. V nabídce je práce s dětmi, se zvířaty, s postiženými lidmi, vyučování jazyků, práce v zemědělství, organizace festivalu a mnoho dalších možností. V České republice existují tři partnerské organizace, které zprostředkují daný pobyt.  Já jsem si vybrala společnost Tamjdem, která bez problému vše zařídila. Tamjdem mimo jiné organizuje dobrovolnické akce tvz. Víkendovky po České republice. Program je částečně dotovaný na místě konání workampu lokálními institucemi.

Jak jsi se o možnosti vycestovat do zahraničí jako dobrovolník dozvěděla?

Přes kamarádku, která vyjela hned několikrát.

Kde konkrétně jsi v rámci dobrovolnictví byla a na jak dlouho?

Byla jsem dvakrát v Polsku na 14 dní organizovat příměstské tábory pro děti.  Letní programy jsou většinou na 14 až 21 dní. Původní plán byl jet jednou do Polska a pak do Irska, ale tam byl workcamp zrušen z důvodu chybějících financí na plánovanou rekonstrukci domu.

Co takového vycestování předchází? Předpokládám, že sis podala přihlášku a pak musel a projít nějakým přijímacím řízením?

Ano, podala jsem přihlášku se všemi potřebnými informacemi, motivačním dopisem a zaplatila jsem české organizaci poplatek 1500 Kč. Žádný osobní pohovor neproběhl.

Jsou na zájemce o dobrovolnictví v zahraničí speciální požadavky? Například určitá jazyková úroveň či věk?

Určitá jazyková úroveň nebyla vůbec potřeba. Naopak jeden dobrovolník ze Španělska, učící se anglicky asi 3 měsíce, uměl pouze základní fráze a na komunikaci s dětmi to stačilo. J Jediná podmínka účasti je věková hranice, a to 18 let.

Vybírá se z kolektivu mnoha přihlášených nebo při splnění kritérií jsi automaticky vybrána?

Vždy je určen počet míst, které daný workcamp potřebuje. Řekla bych, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. Systém posléze ukazuje, kolik ještě zbývá míst.

Co všecko ti před cestou zařídila agentura a co jsi musela vyřešit a případně zaplatit sama?

Tamjdem mi zprostředkovala pouze pobyt. Sama jsem si sjednala a zaplatila pojištění a také dopravu na místo. Doporučuji při hledání workcampu také zohlednit místo konání, protože některé pobyty probíhají mimo centrum daného státu a doprava na místo může být komplikovanější. Strava a ubytování jsou poskytovány v rámci pobytu zdarma.

V čem takové dobrovolnictví vůbec spočívá? Popsala bys stručně tvou denní náplň? Kolik vás bylo a kde jste byli jako dobrovolníci ubytovaní?

Já jsem konktrétně byla na příměstském táboře. Na prvním pobytu nás bylo 10 cizinců (z Turecka, Švédska, Ukrajiny, Španělska, Irska, Maďarska a Polska) a byli jsme ubytováni na žíněnkách ve třídách základní školy, kam za námi děti každý den docházely. Pracovali jsme ve všední dny 5 hodin v kuse. Samozřejmě prostor na pauzu byl. Většinou jsme den předem společně vymysleli aktivitu a zkonzultovali s hlavní organizátorkou workcampu, která byla mimochodem učitelka a zařizovala tento program již po několikáté. Nebyli jsme pouze ve škole a školní tělocvičně, ale navštívili jsme také nedaleký národní park, plavecký bazén a několikrát místní hřiště. Jeden den jsme uspořádali mezinárodní prezentaci všech zúčastněných zemí, v rámci níž děti ochutnaly mezinárodní kuchyni.

V rámci druhého pobytu jsme bydleli v kempu v chatičkách a každý pracovní den jsme docházeli do místní knihovny, kde probíhal pětihodinový program. Nebylo to úplně ideální, neboť venku vládlo léto a my museli být zavřeni v jedné místnosti v klimatizované knihovně. Prý projekt byl pojištěn pouze na tuto knihovnu a děti neměly pojištění na to se pohybovat venku. Co se týká složení dobrovolníků, tak jsme byli nečekaně 3 Češi, i když od české agentury bylo slíbeno, že maximálně budou 2 dobrovolníci z jedné země. Shodou okolností druhý Čech byl můj spolužák ze střední školy, kterého doprovázela jeho přítelkyně.

Máš možnost si při výběru pobytu zvolit, čeho by se dobrovolnická služba měla týkat?

Ano, je velmi široký výběr. Upřímně, na některé bych si ani netroufla.

Jak jste trávili volno? Stihla jsi procestovat, resp. poznat okolí?

Volný čas jsme trávili především vařením, hraním společenských her a poznávání okolí. Na prvním pobytu jsme si vzájemně vařili v místní kuchyni základní školy, což bylo moc fajn, neboť jsme navzájem ochutnali své národní kuchyně. Někdy nám navařily i maminky dětí. Pak jsme jezdili na kolech po okolí, hráli společenské hry a připravovali program na další dny. Víkend jsme prožili v Krakově.

Na druhém pobytu jsme měli zajištěné stravování v restauraci, která se nacházela v kempu. Jinak volný čas jsme trávili podobně. O víkendu jsme poznali nedalekou Poznaň.

Co ti měsíc jako dobrovolnici v Polsku dal? Jak ho hodnotíš?

Celý měsíc hodnotím velmi kladně. Dalo mi to především zážitky, kontakty a rozšířilo obzory. Zážitků bylo nespočet, velmi ráda na vše vzpomínám. Dokonce i po 2,5 letech jsem s některými dobrovolníky v kontaktu a občas si napíšeme. Dále jsem se naučila vařit netradiční mezinárodní jídla. Z negativních zážitků jsem si neodnesla nic.

Chtěla bys ještě někdy podobný program absolvovat? Kam by to bylo?

Ano, lákají mě exotičtější destinace, především jihovýchodní Asie, kam jsou letenky poněkud dražší. Tyto pobyty zprostředkovává mimo jiné organizace AIESEC.

Dala bys budoucím „dobrovolníkům“ nějakou radu nebo doporučení?

Zaprvé se člověk nesmí bát něco vyzkoušet. Ano, jedná se o krok do neznáma, ale stojí to za to. Důležité je, aby si dotyčný vybral takovou práci, která ho bude bavit a naplňovat. Na výběr je jich opravdu hodně. Osobně preferuji vyjet sama bez žádného kamaráda, neboť máte šanci více poznat sami sebe a překonat své bariéry. Všem případným dobrovolníkům přeji hodně štěstí.

Klára  Tesaříková, ICM Český Brod