Expedice Indie 2016

JIND.HR.

Vše začalo v listopadu 2015.  V Praze se odehrával cestovatelský festival KOLEM SVĚTA a brácha koupil mamce vstupenku. Já zůstal doma sám, měl pohodový víkend a nenapadlo mě, jak důležitou roli bude hrát v mém životě. Mamka přijela a hned mi vše chtěla vyprávět. Často si povídáme a super je, že máme stále o čem. Takže i tentokrát mi líčila co všechno viděla a zažila. V několika sálech se odehrávala jedna přednáška za druhou – lidé vyprávěli o svých cestách a zážitcích. Nejzajímavější prý byla ta o putování po Indii. Asi ano, protože mamka přijela s dvěma knihami o Indii. Abych řekl pravdu, nechtělo se mi prohlížet si nějaké tipy pro cestovatele, měl jsem už naplánovaný jiný program.

ŠOK !!! „ Honzí, pojedeme do Indie !“, řekla mamka jen tak mimochodem. Zasmál jsem se tomu nápadu a bral to jako vtip. Uběhly 3 dny a já si začal všímat, že moje máma, která každý večer sleduje televizní noviny, místo toho teď sedí u internetu, dělá si výpisky a na zprávy si ani nevzpomene. Říkal jsem si, že moje věčně studující mamka opět něco vymýšlí.

Přesně za týden, bylo to večer, když jsem přišel vymrzlý z tréninku, mi přišlo, že se mamce něco vydařilo. K večeři byla čína a ona byla samý úsměv. Příprava příborů je má práce a já zjistil, že nejsou kam dát. Na stole byly samé papíry, i když obyčejně nic nepřekáží. Měl jsem jedinečnou příležitost vrátit mamce ty neustálé připomínky ohledně nepořádku v mém pokoji. „ Mami, máš tu bordel !“ smál jsem se. Mamka se ale začala smát taky. Co je? Říkal jsem si. Chtěl jsem ty papíry dát bokem a koukám…LETENKY! Neuvěřitelný, moje mamka koupila letenky do Indie! Zůstal jsem stát jak opařený. „ Fakt, jo?“ vysoukal jsem ze sebe. „ No Honzí, v únoru poletíme na měsíc do Indie,“ smála se moje mamka. Měla fakt radost. „Nekecej, já pojedu do INDIE?!“ vysoukal jsem nevěřícně ze sebe. „Hm“, řekla mamka a čekala na mou reakci. Přátelé, mám tu nejlepší mámu na světě! Je v pohodě, neprudí a má skvělý nápady!JIND.HR.

Každý večer během asi 14 dní, jsme trávili nad mapou a vymýšleli cestu. Trasa byla naplánovaná a čekalo nás ubytování. Já bych se toho nebál, ale moje mamka je přeci jen už starší dáma J a trvala na zajištění noclehů. Fajn, přes internet jsme objednali ubytování. Dopravu v Indii se nám ale zajistit nepodařilo – je to fakt složitý a v podstatě nemožný, pokud nevlastníte indické telefonní číslo, na které vám může přijít sms s registračním kódem do systému. Indové chtějí, aby si lidi dopravu zajišťovali přes indické agentury a zaplatili si za zprostředkování.

Takže jsme měli jen letenky na 3 přelety v Indii, které jsme koupili přes Letušku. Indie je fakt velká země a jiné řešení jsme neměli. Vyřízení víza do Indie bylo trochu složitější, proběhlo až napodruhé, ale uspěli jsme.

Pak už následovalo pár nákupů přes internet – krosny, sandále a taky trekový boty. Mě přišel balík s botami 4 dny před odletem. A co čert nechtěl? Byly mi malý. Musel jsem koupit narychlo jiný u Deichmanna. Až jsem se divil, jak byla mamka klidná. Oba se moc těšíme. 27. února odlétáme z Prahy do New Delhi.  Za měsíc čau!

 

https://www.facebook.com/Expedice-INDIE-2016-945560998811418/

 

Jan Kubinec

ICM Jindříchův Hradec

Přidej komentář jako první k "Expedice Indie 2016"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*