Fantasy a jeho dějinné inspirace

Noc fantazie (2)

Přednáška, která zazněla v rámci Noci fantazie v knihovně 2018, byla koncipována jako ukázka, jak tvůrci fantasy filmů, resp. seriálů sahají při jejich realizaci do naší minulosti. K této ukázce byla použita filmová trilogie Pán prstenů a seriál Hra o trůny. Posluchači se mohli přesvědčit, co všechno ve fantasy světě bylo převzato z historické reality. Jelikož se v obou dílech „reálně“ bojuje, jsou z historie nejvíce převzaty právě zbraně a zbroje. Na druhou stranu, jak bylo také zdůrazněno, civilní odění a doplňky (např. šperky) naopak jsou ve většině případů smyšlené a právě těmi je často tvořen fantaskní ráz děl. Nejsou to však jen věci osobního rázu, které jsou převzaty z historie. Celé fantasy země vycházejí svým rázem, způsobem života, boje, charakterem svých sídel z historických realit. Rohan z Pána prstenů je takřka ve všech ohledech raně středověkou civilizací Evropy latinského kulturního okruhu 9. století (ostrožné hradiště panovníka, kompletně dřevěná zástavba, detaily zbraní a zbroje, které přímo vycházejí z karolinského prostředí), zatímco jeho protějšek Gondor má charakter vrcholně až pozdně středověký (kamenné město, plátové zbroje, pouze detaily architektury spadají do románského období). V Hře o trůny je patrně ve snaze vytvořit dojem, že severní části jsou hrubší (až zaostalejší) a jižnější mírnější, použit průřez evropskými dějinami od vrcholného středověku po renesanci – od Severu osazeného chladnými kamennými hrady a vesnicemi (téměř bez měst), přičemž tamější bojovníci jsou vybaveni plátovou zbrojí a těžkými sečnými meči, po Dorne, kde si jeho vládce žije v pohodlném paláci se zahradou a kde lze nalézt řadu pozdně renesančních architektonických detailů, přičemž tamější společenská elita nosí již lehké kordy a jejich palácová stráž zdobené kůsy. Pro zdůraznění rozdílu mezi zeměmi oddělenými Úzkým mořem pak autor využil jejich celkový charakter. Sedm království je nejen svými stavbami a zbrojí, ale i se svou feudální hierarchií se vším všudy, modelovou ukázkou latinské Evropy středověku až raného novověku (z evropských dějin tu můžeme nalézt i takové prvky, jako jsou pokusy o reformování církve), kdežto země na opačné straně Úzkého moře jakoby vypadly ze starověkého Středomoří či Blízkého východu – městské státy, otrokářský systém a další.

Přednáška rozhodně neměla být kritikou tvůrců, že si neumějí vymyslet něco skutečně nového, fantaskního. Naopak v ní bylo ukázáno, jak populární filmy/seriály mohou tvořit jakousi „encyklopedii“ dějin a mohou tak sloužit i jako didaktická pomůcka.

Za ICM Turnov

PhDr. Jiří Zoul Sajbt