Regionální mix informací

Jak (do)studovat vysokou školu

Pečeť Karlovy univerzity

Nastoupili jste do prvního ročníku studia na vysoké škole a říkáte si, že máte na několik let vyhráno? Jistě, ovšem pokud víte, jak na to. Teď už je veškerá zodpovědnost ve vašich rukou a vy si můžete následující roky pořádně užívat. Studium nabízí nejen vzdělání, ale i plno nových možností a zábavy. Dejte si ale pozor, protože nic nemusí trvat věčně a být vyhozen z vysoké školy je mnohem rychlejší a snazší, než se vám může zdát.

Hlavním úskalím pro mnohé mladé lidi může být to, že se najednou ocitnou ve velkém městě a mimo dohled rodičů a známých. Volnější režim a zdánlivý dostatek času, noví přátelé a nové prostředí, to vše přímo svádí k tomu, abychom se věnovali spíše zábavě, zvlášť když studium počká až do zkouškového období. To ale přijde rychleji, než to vypadá na počátku semestru. Jak se vypořádat se všemi nástrahami? Pojďme si říct, jak úspěšně dostudovat vysokou školu.

Prvním krokem, který zahájí vaši vysokoškolskou kariéru, je zápis do prvního ročníku. Při něm je nový student zaveden do seznamů vysoké školy, obdrží index a jeho další náležitosti, přehled předmětů a povinných atestací, nejdůležitější kontakty a termíny, které by mohl během studia potřebovat. Zde také dostane potvrzení o studiu, které potřebuje pro získání různých studentských slev a výhod. Zápis se nejčastěji koná v některé dostatečně prostorné učebně školy, není ale výjimkou, že je spojen s vícedenním výjezdem do přírody, kde se všichni prváci lépe poznají a sblíží. Pokud se zápisu nemůžete zúčastnit osobně, stačí poslat zástupce s vašimi doklady.

S nástupem vysokoškolského studia je spojena slavnostní imatrikulace, tedy zápis do úředního seznamu vysoké školy. Před hlavními představiteli školy jsou noví studenti přijati do akademické obce a zavazují se k pilnému studiu a dobré reprezentaci školy. Tyto univerzitní sliby mají mnohasetletou tradici, a přestože se v posledních letech zjednodušují, jsou stále důležitou součástí imatrikulačního obřadu. Studenti Karlovy univerzity tak například položením dvou prstů na žezlo potvrzují tento slib: „Slibuji, že budu řádně vykonávat práva a plnit povinnosti člena akademické obce Univerzity Karlovy. Slibuji, že uchovám v úctě slavnou humanistickou a demokratickou tradici Univerzity Karlovy, budu dbát jejího dobrého jména a budu studovat tak, aby má činnost přinášela všestranný užitek.“

Slavnostní aula Karlovy univerzity

Začátek akademického roku není pevně stanoven, ale obvykle vysoké školy zahajují výuku v druhé polovině září nebo začátkem října. Rok je rozdělen na zimní a letní semestr, trvající přibližně třináct týdnů. Poslední týden semestru se nazývá zápočtový, neboť často slouží k zapisování zápočtů a prvním atestacím.

Výuka probíhá několika různými formami. Přednáška je většinou teoretickým uvedením do problematiky a účast na ni nemusí být vždy povinná. Získané poznatky student využívá na semináři, kde se již vyžaduje zapojení do diskuze či výzkumu a právě proto bývá povinný, stejně jako laboratorní práce na školách přírodovědeckého či technického směru.

Již během semestru je možné skládat různé dílčí testy a zkoušky, hlavní část ale připadá na zkouškové období. Atestace opět probíhají v různých formách, lišících se podle požadavků a náročnosti. Nejčastějšími typy je zápočet, ústní zkouška, test a kolokvium. Odlišný je i počet kreditů, který se za jednotlivý typ atestace získá. V současné době se na všech vysokých školách v Evropské unii sjednocuje kreditní systém tak, aby bylo možné studovat ve kterémkoliv členském státu za stejných podmínek, Za jeden akademický rok tak student musí získat 60 kreditů. Složení atestace a hodnocení musí být zaneseno v indexu i v elektronickém systému.

Pokud student složí všechny potřebné zkoušky, zapisuje se do dalšího ročníku. To je možné již v předtermínu na studijním oddělení, většinou ale k tomu slouží zvlášť vyčleněné dny v průběhu září. Student musí vyplnit formulář zápisu a předloží ke kontrole index a někdy i výpis z elektronického systému. Pokud se student z nějakého důvodu nemůže k zápisu dostavit, musí podat odůvodněnou žádost o odložení zápisu.

Po splnění všech předepsaných atestací ve studijním oboru se student přihlásí k státní závěrečné zkoušce. Ta se většinou skládá z několika dílčích zkoušek, jejichž podmínky se liší podle dané vysoké školy. Někde se zkoušky skládají průběžně již během semestru, většinou se ale konají během jediného dne. Součástí je i obhajoba písemné práce. Okamžikem složení poslední zkoušky získává student akademický titul.

Slavnostní udílení akademického titulu, tedy promoce, je obřadním zakončením studia. Rodiny a přátelé studentů se tak mohou zúčastnit předávání diplomů a složení slibů. Zástupce vysoké školy ve své řeči přeje absolventům, aby jim studium napomohlo v dalším životě. Zástupce studentů pak poděkuje učitelskému sboru, rodinám a přátelům, kteří je po dobu studia podporovali. Závěrem si absolventi převezmou diplomy a přiložením dvou prstů k obřadnímu žezlu a pronesením věty Spondeo ac polliceor (Zavazuji se a slibuji) potvrdí promoční slib.

_

Petra Šteflová, regionální koordinátorka – redaktorka, kraj Středočeský