Jak jsem začal podnikat

Když jsme v našem ICM začali plánovat velkou podzimní kampaň na téma podnikání, narazila jsem na internetu na mladého podnikatele, tedy přesněji na MladéhoPodnikatele.cz. Web mě zaujal, a tak jsem se jala zkoumat, kdo za ním stojí. Webový magazín o podnikání a především o podnikavých lidech založil před dvěma roky Jirka Rostecký. Dnes je mu jednadvacet let a shodou okolností se v tomto roce přestěhoval do Olomouce. Tak proč ho s naší kampaní neoslovit?

Slovo dalo slovo a s Jirkou jsem se opravdu sešla a začali jsme spolupracovat na přípravě naší kampaně, ale o tom teď psát nechci. Chtěla bych dát totiž prostor přímo Jirkovi, aby se sám představil a třeba někoho dalšího inspiroval. Takže, Jirko, máš slovo.

Ahoj, jmenuji se Jirka Rostecký, je mi 21 let a pocházím ze Strakonic. Po maturitě jsem se místo toho, abych šel na vysokou školu, vrhl na podnikání. Stačí ti to tak? J

To by byl tedy hodně krátký článek. Tak zkus trochu rozvést, jak ses k tomu podnikání vlastně dostal.

No, začalo to už na základní škole. Pamatuji si, jak moji spolužáci začali zničehonic vytvářet webové stránky. Chtěl jsem umět to samé, a tak jsem se přihlásil do zdejšího DDM, kde mě seznámili se základy HTML. Zaregistroval jsem si svou první doménu, na kterou mi dala asi 1000 Kč máma, a vytvořil tak svoje vlastní diskusní fórum.

Ale tím to neskončilo.

To ne, na střední škole se moje fórum hodně rozrostlo. K němu ještě přibyl magazín o informačních technologiích Objevit.cz a magazín MladýPodnikatel.cz. Magazín Objevit.cz jsem o prázdninách mezi třetím a čtvrtým ročníkem prodal, což byl můj první větší obchod. Peníze z prodeje jsem pak hned investoval zpět do podnikání. Vedle toho jsem ještě vedl školní časopis, vyhrál několik literárních soutěží a snažil se být i jinak hodně aktivní. Takže střední škola byla pro mě v mnohém přelomová.

Můžeš se ještě zastavit u magazínu MladýPodnikatel.cz? Je plný zajímavých rozhovorů se zajímavými lidmi. Kdy ses vůbec začal zajímat o podnikání a co bylo impulzem k tomu, že jsi začal psát rozhovory s podnikateli?

Popravdě to beru jako skvělý způsob k sebevzdělávání. Rozhovory mi pomáhají poznávat nové lidi a získávat skvělé informace, které mohu využít ve svém podnikání, stejně jako všichni moji čtenáři. Dost často se ptám na otázky, které mne nezajímají jen jako redaktora, ale i jako podnikatele.

Podle čeho si vybíráš, koho požádáš o rozhovor pro svůj magazín?

Vybírám zajímavé a inspirativní lidi, kteří buď něco velkého dokázali, jsou v něčem výjimeční nebo se o něco velkého teprve snaží. Takže jsem dělal rozhovory s majiteli úspěšných firem, předními českými konzultanty, ale třeba i se studenty, mladými talenty a s lidmi, co mají nějaké extrémní podnikání – třeba u mě najdete čarodějnici nebo sex koučku.

Který z rozhovorů z poslední doby tě nejvíc oslovil?

To asi nedokážu říct. Hodně mě teď baví experimentovat. Třeba ta čarodějnice – mnoho lidí by si řeklo, proč to tam vůbec dávám, ale přitom je to tak zajímavé. Je to přeci také podnikání, ve kterém se navíc musíte potýkat s velkou negací a nedůvěrou lidí. Zeptejte se ve svém okolí, kdo navštěvuje různé věštce a podobně. Moc lidí nenajdete, přesto ten obor prosperuje a řada podnikatelů se v něm velice dobře uživí.

A to mě právě baví. Podnikání není příliš striktní, můžete dělat spoustu věcí a na každém podnikateli najdete něco, co si můžete vzít pro sebe, inspirovat se, poučit a využít i ve svém podnikání.

Jak jsem si všimla, nejsi jediný autor rozhovorů, ale máš i spolupracovníky.

To už úplně není pravda. MladýPodnikatel.cz jsem se rozhodl vést jako takový svůj větší blog, tedy být maximálně autentický a otevřený. Čtenáři už ví, co ode mě mohou čekat, a za tím si jdou. Díky tomu je web originální a v podstatě bezkonkurenční.

Vedle magazínů jsi ale také založil firmu iParťák. Ta vznikla také během tvého středoškolského studia?

iParťáka jsem jako firmu založil až po maturitě, ale jako projekt jsem jej rozjel ještě na střední. Lidé se mě totiž při tvorbě mých magazínů začali ptát, jak to dělám, že vydávám tak kvalitní obsah a mám tak dobře propracované stránky. V té době už pro mě psalo a programovalo několik lidí. Došlo mi, že lidé postrádají kvalitní služby a potřebují pomoct s tvorbou obsahu a samotných webových stránek.

V roce 2012 jsem tedy založil první službu, která nabízela korektorské služby. Internet je plný textů s gramatickými a stylistickými chybami a já chtěl lidem pomoci se jich zbavit. Netrvalo dlouho a začali jsme texty pro klienty sami psát. Nebylo divu, že jsme pak společně s mými programátory a grafiky nabízeli i tvorbu webových stránek. Tím jsem završil podobu svého portfolia a nazval ho příznačně – iParťák. Jak už název napovídá, mým cílem nebylo vytvořit zprostředkovatelskou službu, která bude jen přeposílat práci od autorů klientům, ale být jim skutečným partnerem. iParťák se lidem zalíbil a já jsem mohl budovat něco, v čem jsem viděl smysl a co mě navíc i bavilo.

To už je ale na jednoho středoškoláka docela dost projektů… Jak se ti to všechno povedlo ukočírovat?

Přiznám se, že ve čtvrťáku začal iParťák nabírat na síle a já přestával stíhat vše řídit. Nechtěl jsem ale svůj projekt ukončit, a proto jsem se vzdal většiny zisku a investoval jej do někoho, kdo by mi s tím vším pomohl. Jedním z těch, kdo mi s iParťákem pomáhali, ačkoli pouze online, byl Adam Pýcha. Každý den jsem tak v osm hodin ráno usedal do školní lavice, na telefonu kontroloval práci pro klienty a konečně našel jistotu, že na to nejsem sám.

Jakmile jsem složil maturitu, neváhal jsem a nabídl mu podíl ve firmě, kterou jsem se chystal založit. Byl tu však menší problém. Adam bydlel v Olomouci a já ve Strakonicích. Stovky kilometrů vzdálená města velice komplikovala budování firmy, a proto jsem přišel s myšlenkou se sestěhovat. Chtěl jsem docílit toho, abychom se mohli rozvíjet rychleji a lépe pracovat na svých službách. Takže jsem začátkem roku 2014 přesídlil do Olomouce.

Fotka z května 2014, zleva můj kamarád a skvělý programátor Daniel Suchý, Adam a já

Vím, že tím tvé stěhování neskončilo a v současné době plánuješ stěhování firmy do Prahy, abys byl blíž klientům. Vraťme se ale ještě na chvíli ke škole. Dnes si spousta lidí stěžuje na to, co jim dala, resp. nedala škola. Tys sám po střední na vysokou školu nenastoupil. Co ti dala střední škola?

To je složitá otázka. Učebnice ani sami učitelé mi asi moc nedali, ani mě moc nepodporovali. V průběhu studia jsem ale hodně vyrostl, zkoušel řadu nových věcí a měl čas na experimenty. Když se mi něco nepovedlo, nebyl to takový problém jako dnes. Podnikání tehdy byl jen koníček – něco, co jsem dělal vedle školy, ale nemusel jsem. Dnes je podnikání taky koníček, zároveň ale hlavní náplň práce. Je otázkou, zda by to tak bylo, i kdybych nestudoval. Ale to už teoretizujeme.

Jak už jsem se zmínila, čeká tě teď další stěhování. Jaké máš tedy plány do budoucna?

Chceme se hlavně přestěhovat a já se už teď těším na hromadu lidí, kteří v Praze bydlí a se kterými se budu moci častěji potkávat. Taky na různá školení, kurzy, akce, srazy a mnoho dalšího, co se tam pořádá. No a hlavně si to chci všechno užívat, protože o tom to přeci je. J

Jirko, děkuji za rozhovor a budu ti držet palce, ať se ti (nejen) v podnikání daří!

-

Text: Jiří Rostecký

Fotografie: archiv Jiřího Rosteckého a ICM Prostějov

-

Kateřina Opatrná, regionální redaktor, ICM Prostějov

 

Přidej komentář jako první k "Jak jsem začal podnikat"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*