Jak se vyznat ve vysokých školách

Posluchárna

Pokud jste právě nastoupili do maturitního ročníku střední školy, pak vás ve velmi blízké době čeká nelehké rozhodování, co dále. Jestliže chcete pokračovat v dalším studiu na vysoké škole, musíte si vše dobře rozmyslet a nastavit tak, aby to vyhovovalo vašim potřebám a podmínkám. Ne vždy je ale snadné vyznat se v nabídce, kterou školy předkládají. Pokusme se tedy vysvětlit základní pojmy, se kterými se budete setkávat.

Forma studia

Studium na vysoké škole může probíhat ve třech formách, ze kterých si můžete zvolit tu, která vám nejvíce vyhovuje. Ovšem pozor, ne každá škola nabízí všechny studijní formy. Tou první je prezenční studium, dříve označované jako denní. Během něj student dochází ve všední dny na přednášky, cvičení, semináře, kurzy, praxe či laboratorní práce, během nichž je v přímém kontaktu s vyučujícím. Rozdílně probíhá výuka u distančního studia, kdy jsou vyučující a studenti odděleni a pro kontakt používají především e-mailovou korespondenci, kterou si předávají studijní materiály a poznatky. Oba uvedené způsoby jsou spojeny v kombinovaném studiu, které vedle samostudia poskytuje i přímý kontakt s vyučujícím, většinou během stanovených všedních dní, někdy ale i o víkendech.

Studijní program

Studijní program je souhrnem jednotlivých položek, které určují, jakým způsobem bude vzdělávání probíhat. Obsahuje formu a cíle studia, členění na studijní obory, charakteristiku studijních předmětů, pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, standardní délku studia, podmínky pro dosažení titulu a návaznost na další typy studijních programů. Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.

Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. Podmínkou pro jeho zahájení je dosažení úplného středního vzdělání, zakončeného maturitou. Standardní doba studia je minimálně tři a maximálně čtyři roky, a to včetně praxe. Poté je studium zakončeno státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí bývá obhajoba bakalářské práce. Po úspěšném splnění je absolventovi udělen akademický titul „bakalář“, uváděný před jménem ve zkratce „Bc.“. Při studiu umění se uděluje titul „bakalář umění“, neboli „BcA“.

Navazující magisterský studijní program je zaměřen na získávání teoretických poznatků současného stavu vědeckého poznání a vede studenty k samostatné tvůrčí činnosti. Podmínkou k přijetí je řádné ukončení bakalářských studií. Standardní doba studia je nejméně jeden a nejvíce čtyři roky. Studium se završuje složením státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Akademické tituly se liší podle oblasti studií, mezi ty nejznámější patří „inženýr“ (Ing.) pro ekonomická, technická, vojenská či zemědělská studia, „doktor medicíny (MUDr.), „doktor veterinární medicíny“ (MVDr.), či „magistr“ (Mgr.). Tituly se vždy uvádí před jménem.

Absolventi, kteří získali titul „magistr“, mohou ve stejné oblasti studia vykonat státní rigorózní zkoušku, po jejímž složení a obhajobě rigorózní práce se udělují tituly „doktor práv“ (JUDr.), „doktor filozofie“ (PhDr.) pro studium humanitních, pedagogických a společenských věd, „doktor přírodních věd“ (RNDr.) a další, uváděné před jménem. Vždy platí, že uvádíme pouze titul nejvyššího dosaženého vzdělání, tedy pouze „PhDr.“, a ne „Bc. Mgr. PhDr.“, neboť ty jsou podmínkou pro jeho získání a je tudíž zbytečné je zaznamenávat.

Na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost je zaměřen doktorský studijní program, pro jehož studium je podmínkou ukončení magisterského programu. Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky, záleží ovšem také na podmínkách každé vysoké školy. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Po složení státní doktorské zkoušky a obhajobě disertační práce získá absolvent titul „doktor“, uváděný ve zkratce „Ph.D.“ za jménem. V takovém případě zůstává i akademický titul před jménem.

Standardní doba studia

Standardní doba studia je přesně stanovena studijním programem. Co se ale stane, pokud ji student překročí? Záleží na tom, o jak dlouhou dobu si studium navýší. V každém studijním programu můžete studium prodloužit o jeden rok, aniž by to pro vás znamenalo povinnost platit poplatky. Pouze tak ztratíte nárok na některé typy stipendií. Jestliže překročíte standardní dobu studia o více než jeden rok, musíte počítat s finančními dopady. A když studujete více oborů současně? Pokud je oba řádně ukončíte v průběhu standardní délky studia, žádné poplatky se vás netýkají.

Poplatky spojené se studiem jsou povinné pro ty, kteří přesáhli standardní dobu studia o více než jeden rok, nebo kteří studují další obor. Je zde ale značný rozdíl především ve výšce poplatku. Za další studium se platí pouze základní částka vyměřená pro každý rok Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ta pro rok 2011/2012 činí 2 957 Kč.

Každému studentovi, který překročil standardní dobu studia o více než jeden rok, vzniká povinnost platit poplatek za studium. Důležité je si uvědomit, že do této doby se započítávají veškerá předchozí neukončená studia. Pochopitelně se do této doby nezapočítává doba, kdy bylo studium přerušeno.

Přerušení studia je stanoveno studijním řádem a je možné jej využít i opakovaně, ovšem za splnění určitých podmínek. Student musí před přerušením řádně uzavřít semestr či ročník. Během přerušení se na něj již nevztahuje status studenta a nemůže tak využívat výhody a slevy pro tuto kategorii určené.

Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

Studium se dále ukončuje například zanecháním studia, nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, případně vyloučením ze studia. V tom případě se ovšem nejedná o řádné ukončení.

_

Petra Šteflová, regionální koordinátorka – redaktorka, kraj Středočeský

 

Přidej komentář jako první k "Jak se vyznat ve vysokých školách"

Zanechte komentář