Japonský akademický klub

Pokud toužíte po zážitcích ze země vycházejícího slunce, nemusíte vůbec strávit v letadle směřujícím do Asie mnoho hodin, ale stačí se vydat do centra Brna. Na České 11 najdete občanské sdružení Japonský akademický klub (JAK).

Důvody pro zahájení jeho existence byly dva. Prvním byla skupinka tří lidí, která se právě vrátila ze studia v Japonsku a měla chuť představit tuto zemi širší veřejnosti a druhým podpora brněnského rodáka a současného profesora Tokai University Dr. Josepha N. Rostinského.

Jedním z prvotních cílů naší organizace, byla podpora výuky japonské civilizace na Masarykově univerzitě. Proto slovo akademický v názvu klubu. V této záležitosti patří díky panu profesorovi Rostinskému, který stojí za tím, že univerzita dnes nabízí akreditovaný bakalářský japonský program. Zatímco při založení Japonského akademického klubu bylo členů pouze pět, dnes jich je evidováno na 155, a to z celé Moravy. Nechybějí mezi nimi ani rodilí Japonci, lektoři japonštiny, kteří zde žijí a mluví dobře česky.

„JAK spolupracuje zejména se společností Bohemia Club na Tokai University, jehož členové do Česka přijíždějí na návštěvy. „Hromadně do Japonska nejezdíme. Ovšem individuálně se tam vypravujeme pravidelně. Například osobně jsem se z této země vrátil nedávno. Další kolega získal letos dvouleté postgraduální studium. Takže nejčastějším důvodem pro cestu do Japonska je přednášení nebo studijní pobyt,“ prozrazuje Petr Kantor, předseda JAK.

Cesta do Japonska patří v oblasti cestování k nejnákladnějším. K nejdražším položkám se řadí zejména ubytování. Letenka se dá pořídit v celku levně, a to při troše štěstí i za deset tisíc korun. Samotné cestování po Japonsku, pokud vám někdo půjčí auto, nevyjde draho. Benzín je levnější než u našich čerpacích stanic. Podobně jako některá zelenina a ovoce. Pokud si však dáte jídlo v restauraci, zaplatíte přece jen podstatně více.

V Brně se ročně ubytuje něco málo přes tisíc Japonců. Jde ovšem o zavádějící číslo, protože ve skutečnosti se na Moravě Japonců ukáže daleko více. Například vídeňské hotely nabízejí jednodenní výlety na Moravu, které si ovšem zajišťuje rakouská strana. „Největší zájem mají Japonci o památky. Jsou uchváceni Lednicko-valtickým areálem, Mikulovem, Olomoucí, ale i přírodními krásami, jakými jsou Pálava nebo Moravský kras. Láká je rovněž vila Tugendhat, veletrhy. Co je také zajímá, jsou osobnosti typu Freud, Gödel, Hussler, Janáček, Kundera.

Japonci si z české kuchyně libují na knedlících. A mnozí z těch, kteří zde strávili delší dobu, přibrali právě na knedlících.

Jak je těžké se naučit japonštině? Je a není. Foneticky je jednoduchá a nemá žádné výrazné těžkosti. Problémy nastanou v písmu a abecedě, která vyžaduje trpělivé studium. „Ovšem za dobu našeho působení můžeme říci, že spousta studentů, kteří s námi začínali, dnes mluví japonsky. Na druhou stranu jsou Japonci zvídaví a daří se jim zvládnout zákruty českého jazyka.“

Japonský akademický klub se věnuje zejména přednáškové činnosti, filmovým projekcím a pořádáním japonských dnů a festivalů. Členové JAK mají k dispozici prezenční knihovnu tématicky věnovanou Japonsku. Obsahuje přes 300 titulů. Tématika je různorodá. Od beletrie až po naučnou literaturu.

Přidej komentář jako první k "Japonský akademický klub"

Zanechte komentář