Regionální mix informací

Jihočeské střední školství

Nový školní rok je tu a pomaloučku nabírá na obrátkách. Jednou z nejfrekventovanějších oblastí diskuze je v současnosti středoškolské vzdělávání,  respektive „optimalizace“ sítě středních škol. V nedávných dnech jsme se mohli dozvědět z centrálních médií, že se aktuálně týká více než 100 škol.

A v souvislosti s tím ledaskde planuly a dá se předpokládat, že ještě budou planout emoce. A jak je na tom v tomto směru Jihočeský kraj?  Obecně jsou Jihočeši známí jako klidní a přemýšliví lidičkové konající ve stylu dvakrát měř a jednou řež.

I přesto i zde v souvislosti s  procesy souvisejícími s optimalizací sítě středních škol někde určité emoce vzplanuly. A tak mimo jiné spatřila v květnu tohoto roku světlo světa „Strategie rozvoje školství Jihočeského kraje v horizontu do roku 2020 „. Strategie vyhodnocuje zásadní problémy oblastí vzdělávání a školských služeb v kraji a v jednotlivých oblastech navrhuje opatření kraje ve střednědobém časovém horizontu s akcentem na řešení především středního vzdělávání do roku 2020.

Demografický vývoj daných cílových skupin i v Jihočeském  kraji potvrzuje obecně známá fakta -  zatímco počet dětí, které vstupují na Základní školy, začíná stoupat, v celkových počtech je tento trend opačný, neboť hlavně na 2. stupni Základních škol se ještě v současné době projevuje demografický propad. Klesající trend by měl ustat kolem roku 2011, kdy začnou na 2. stupeň Základních škol nastupovat populačně silnější ročníky.  A předpoklad pro střední školství? Počty nově vstupujících žáků do středních škol  se propadnou v období pouhých 3 let (2009 -2012) o zhruba 30 %. Minimální hodnoty počtu osob odpovídající věkové skupině navštěvujících střední školy bude v Jihočeském kraji dosaženo v roce 2016, a bude činit 74 % oproti stavu roku 2009. Od roku 2017 bude počet žáků vstupujících do prvních ročníků středních škol pozvolně vzrůstat s očekávaným maximem v roce 2023.

A jak jinak, s těmito demografickými údaji bezprostředně souvisí i využití kapacity středních škol.  V rámci reformy veřejné správy byly převedeny školy a školská zařízení na kraje v roce 2001, čímž se styly rozhodujícím činitelem v oblasti středního školství. Kapacity předaných středních škol však odpovídaly počtům dosahovaných v první polovině 90. let a přes kontinuální snižování počtu zřizovaných organizací se celkové využití stavebně-technických kapacit budov středních škol zřizovaných Jihočeským krajem pohybuje na úrovni 70 %. Při podrobnější analýze naplněnosti kapacit lze odlišit budovy gymnázií, jejichž kapacitní naplněnost činí 83 %, využití kapacit odborných škol činí 64 %.

Z výše uvedeného vyplývá, že struktura sítě středních škol musí nutně reagovat na demografický pokles, který se tak stává hlavním důvodem optimalizace sítě středních škol.  Dalším důvodem optimalizace sítě středních škol jsou nadměrné kapacity stávající sítě středních škol. Třetí příčinou optimalizace sítě středních škol je přiměřená reakce na momentální a budoucí potřeby pracovního trhu. Jihočeský kraj bude muset nalézt přiměřený kompromis mezi nabídkou vzdělávacích služeb na straně jedné a následnou uplatnitelností absolventů škol na straně druhé. S tímto nalézáním optima souvisí i koncepční rozhodnutí o poměru gymnaziálních, maturitních a učebních oborů s vědomím následné prostupnosti na terciární úroveň vzdělávání.

Jaká kritéria sleduje Jihočeský kraj pro optimalizaci sítě středních škol? Konkrétně je projednalo a schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje v únoru tohoto roku a jsou stanovena takto:

- neslučovat školy se zásadně rozdílnými obory

- rovnoměrnost pokrytí nabídky vzdělávání na území kraje (dopravní dosažitelnost, obslužnost území)

- uplatnitelnost na trhu práce u absolventů

- prostup na vysoké školství

- optimalizace využití budov

- dodržení závazků vyplývajících z udržitelnosti projektů

- preference učebních oborů

Vycházejíc z těchto kriterií proběhne 1. kolo optimalizace sítě středních škol v Jihočeském kraji k 1. lednu následujícího roku a týká se

Gymnázium olympijských nadějí, České Budějovice, Emy Destinové 46  -  nástupnická organizace Gymnázium, České Budějovice, Česká 64

Obchodní akademie, Třeboň, Táboritská 688  - nástupnická organizace Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Vrchlického 567

Střední odborné učiliště, Netolice, Václavská 92  - nástupnická organizace Střední škola, Vimperk, Nerudova 267

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Strakonice, Želivského 291  - nástupnická organizace Střední škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934

Střední odborné učiliště technické, Soběslav, Jiráskova 66/II –  nová organizace Střední škola řemeslná a Základní škola, Soběslav, Jiráskova 66/II

Střední zemědělská škola, Písek, Čelakovského 200  - Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Písek, Karlova 111  - přesun žáků Obchodní akademie do budovy Střední zemědělské školy Písek, Čelakovského 200.

Strategie předpokládá, že v Jihočeském kraji bude pravděpodobně nutné přistoupit k 1. 1. 2014, eventuálně k 1. 1. 2015 k další redukci počtu škol, a to na základě podrobného sledování vývojové řady počtu žáků jednotlivých škol.

V souladu s požadavky a potřebami trhu práce Jihočeský kraj od školního roku 2010/2011 kraj zavedl grantový program kraje Stipendijní program pro žáky středních škol ve vybraných učebních oborech  s dopadem až do roku 2015.

Rada kraje schválila podporu  celkem 14 žádostí škol v celkové výši 1 040 000,- Kč pro žáky prvních ročníků podporovaných učebních oborů. Principem programu je pravidelné vyplácení stipendia studentům vybraných učebních oborů.

Podmínky pro vyplácení stipendií:

- v 1. ročníku získá: 300 Kč měsíčně, za vyznamenání na konci školního roku jednorázově 1 000 Kč

- ve 2. ročníku získá: 400 Kč měsíčně, za vyznamenání na konci školního roku jednorázově 1 500 Kč

- ve 3. ročníku získá: 500 Kč měsíčně, za vyznamenání na konci školního roku jednorázově 2 000 Kč

- za vyznamenání při závěrečných zkouškách jednorázově 3 500 Kč

Podporované učební obory

Strojní mechanik 23-51-H/01  - Nástrojař  23-52-H/01 – Klempíř 23-55-H/01  - Obráběč kovů 23-56-H/01 – Autolakýrník 23-61-H//01 - Pekař 29-53-H/01 – Čalouník 33-59-H/01 – Kominík 36-56-H/01 – Tesař 36-64-H/01  - Zedník 36-67-H/01 – Pokrývač 36-69-H/01 - Zemědělec – farmář 41-51-H/01

Vedle ekonomické dimenze optimalizace sítě středních škol deklaruje  Jihočeský kraj  ve své Strategii další důležité oblasti, které je nutno naplnit

-kvalitní předškolní vzdělávání s odpovídajícími prostorovými podmínkami

- kvalitní základní vzdělávání, kde kraj a obce musí s využitím všech možností podpory z projektů evropské unie  k lepšímu vybavení škol, kde ze státního rozpočtu již školy dostávají pouze minimum finančních prostředků, a dále prostřednictvím tzv. šablon do roku 2015 podporovat rozvoj matematických, přírodovědných a jazykových dovedností žáků s tím, že angličtina by měla být dominantním jazykem

-  ve středním školství v rámci jak krátkodobé, tak i dlouhodobé strategie udržovat poměr počtu žáků na vstupu mezi gymnaziálním vzděláváním, odborným vzděláváním s maturitní zkouškou a odborným vzděláváním bez maturitní zkoušky  v poměru 19 % : 48 % : 33 %, a tak se vyhnout extrémním polohám, které se odrazily v různých strategických dokumentech MŠMT (v minulých letech výrazná podpora všeobecného vzdělávání, nyní výrazná podpora odborného resp. technického vzdělávání).

- stabilizovat terciární sektor, kde dochází k navyšování kapacit především u soukromých vysokých škol  a je značná nejistota, jak naložit v tomto systému s Vyššími odbornými školami

- zajistit kvalitní volnočasové nabídky v rámci školských zařízení pro děti a žáky a síť těchto zařízení nastavit optimálně se stávajícími možnostmi dopravní obslužnosti v rámci kraje.

A co jihočeská Informační centra pro mládež a „Strategie rozvoje školství Jihočeského kraje v horizontu do roku 2020 „?

Jejich roli řeší zejména část „Zájmové vzdělávání, volnočasové aktivity“. Jsou zde specifikována  jako instituce, pracující na principu otevřeného klubu a Jihočeský kraj přepokládá, že jejich prostřednictvím bude zajišťována komplexní informovanost mládeže, učitelů a rodičovské veřejnosti o možnostech, které jsou dětem a mládeži v Jihočeském kraji nabízeny.

Jednoduše  a prostě – i tento strategický materiál Jihočeského kraje  počítá s dlouhodobými zkušenostmi a pozitivními výsledky působení jihočeských Informačních center pro mládež. A k tomu podstatným způsobem přispívá nejen, jak je obvyklé,  „klasická“ realizace informačních služeb, ale i dlouhodobá, pro leckteré formální  íčko nedosažitelná, realizace zpravidla jedinečných  aktivit a činností na bázi podpory formálního i neformálního vzdělávání.  A pro jihočeské íčkaře je jistě potěšitelný i ten fakt, že i tato Strategie  deklaruje  podporu kraje  postupnému  vytváření fungující jihočeské sítě Otevřených klubů  a informačních center mládeže pro neorganizovanou mládež včetně návrhu jejich finanční podpory.

–

Zdroj: Jihočeský kraj – „Strategie rozvoje školství Jihočeského kraje v horizontu do roku 2020, www.kraj-jihocesky.cz

–

Václav Pavlík, Regionální koordinátor – redaktor, Kraj Jihočeský