KDE DOMOV MŮJ ČÁST I.: JAK NA TO

cropped-remix

Nejeden vysokoškolák tohle dilema zažil – koleje nebo byt. Začal nový akademický rok a mnoho z nás stojí před rozhodnutím, kam složit hlavu. Pro ty z nás, kteří nebydlí dost blízko, aby mohli pravidelně dojíždět, to znamená rozhodování, jak budeme bydlet.  Ať už někde místečko máte a teprve přemýšlíte do budoucna, nebo zoufale na poslední chvíli vymýšlíte co dál, je dobré mít na paměti pár věcí.

Rozpočet

Na co máte? Protože to je dost zásadní. Koleje všeobecně vychází o něco levněji než sestěhovat se s několika spolubydlícími na byt. Na druhou stranu ne o moc. Často záleží na tom, jak „luxusní“ koleje to jsou, nebo jak mizerný byt jste vybrali. Kolejné většinou pokryje veškeré vaše potřeby, včetně internetu. U bytu ale bývají další náklady a doplatky, tak se na ně nezapomeňte zeptat. Nikdo nemá rád taková překvapení.

Nakonec nezapomeňte připočítat výdaje za hromadnou dopravu! I když žijete zdravě a rádi chodíte pěšky, ne každý má ráno energii vstávat o 45 minut dříve, aby ušetřil za tramvaj při cestě na přednášku od sedmi…

Deadline přihlášek

To se týká většinou jen kolejí, ale i nájemní smlouvy jsou někdy omezené, třeba začátkem měsíce. Podávání žádosti o koleje bývá většinou specifikováno na stránkách daných kolejí nebo vysoké školy. A když si nevíte rady, není nic jednoduššího, než zavolat a zeptat se. Když nejsou naplněné kapacity, často rádi přibírají nové dušičky v druhém kole.

Co se týká bytů, tam je většinou třeba projít nabídky a poptávky. Existují různé weby jako spolubydlici.cz nebo espolubydleni.cz ale z mých zkušeností nejlépe fungují facebook stránky školy nebo dané fakulty. Studenti tam řeší leccos a někdo vždycky zná někoho, kdo něco shání.

Kapacita

S kolika lidmi jste ochotni existovat? Protože je mnoho variant a podle dostupnosti a finančních možností se může váš výběr rapidně zúžit. Spolubydlící jsou navíc velmi ošemetná záležitost. Kdo jste už někdy s někým pokoj sdílel, si umíte představit, jaké katastrofy mohou nastat.

Podle mě je nejlepší se spolubydlícími vycházet tak nějak akorát. Když vám budou lézt na nervy a každý jejich nádech vás bude vytáčet k nepříčetnosti, nemá to cenu. Navíc to často končí u „naschválové války“ a to není hezká záležitost.

Ale druhý extrém pro mě osobně taky není ideální, pokud bydlíte se svým nejlepším kamarádem, neuděláte žádnou práci – člověk by si pořád povídal nebo na něco koukal… A časem se většinou taky objeví nějaký konflikt, který ani toho největšího stoika nenechá chladným. Nechápejte mě špatně, bydlet s kamarády je podle mě geniální nápad. Ale ve chvíli kdy spolu sdílíte 15m2 i ve zkouškovém období, začíná jít do tuhého.

A co dál?

Pokud možno se na oboje zajděte podívat. U bytu je to jednodušší, stačí se domluvit se současnými rezidenty nebo nájemníkem. U kolejí je to horší, ale jednou z možností je poprosit o sneak peek někoho, kdo tam už bydlí. Rozhodně se nespoléhejte na fotogalerii nebo výpověď správců – kuchyňka sice možná někdy před pár lety zařízená byla, ale generace studentů si mohly všechno odnosit jako suvenýry. Ověřte si počet poliček, šuplíků, stůl a postel, jestli funguje lednice. Jak vypadá kuchyňka, je tam nádobí, vařiče, mikrovlnka? Co koupena a záchod, kolik sprch skutečně funguje, doplňují pravidelně toaletní papír? Dostanete povlečení? Je kde si vyprat? Zeptejte se na všechno, co vás napadne.

A teď už zbývá jen popřát hodně štěstí a pevné nervy, protože je budete potřebovat. Ať už kvůli spolubydlícím, zařizování či zkouškám. A příště se mrkneme na nějaké ty pro a proti.

Kristýna Štefanicová, ICM Český Brod