Regionální mix informací

Král sokolů

Tip na výlet aneb jak strávit královský den v přírodě i na zámku.

Liberecký kraj se pyšní mnoha historickými památkami a mezi ty nejhezčí patří státní zámek Sychrov. Najdete ho blízko rychlostní silnice R35 z Liberce na Prahu, někde uprostřed mezi Hodkovicemi a Turnovem. Jakmile sjedete z hlavní silnice, cesta po vrcholu takzvaného Paceřáku vám nabídne zajímavý výhled na Český ráj se svou dominantou zříceninou Trosky. Po pár set metrech si už po pravé straně všimnete zámecké zdi, která ohraničuje rozsáhlý pozemek zahrady a přilehlé obory.

Výletu na Sychrov se nemusí bát ani ti, co upřednostňují cestování po vlastní ose a více turistiky. Na Sychrov se dá dojet i vlakem, zastávka Sychrov leží na trati Nová Paka – Turnov – Liberec a ze zastávky vás čeká asi kilometrová procházka, která vás za počáteční stoupání odmění výhledy na Ještěd. A navíc, samotný areál zámku nabízí bohaté turistické vyžití a poznávání přírody z různých úhlů.

Vraťme se k samotnému zámku. Pokud chcete nasát co nejvíce ze života bohaté venkovské šlechty a tak trochu si zahrát na prince a princezny, pak je pro vás Sychrov pravou příležitostí. Jeho interiéry totiž disponují originálním vybavením a zpřístupněny jsou téměř všechny prostory, takže vaše představa o běžném dni šlechty z druhé poloviny 19. století bude dokonalá. Vděčíme tomu Velké francouzské revoluci, díky které z Francie odcházely významné šlechtické rody a mezi nimi i Rohanové pocházející z Bretaně. V rodné zemi se těšili významnému postavení, patřili totiž do linie přímých bratranců francouzských králů a honosili se titulem „princové z královské krve“. Na rozdíl od jiných šlechtických rodů, které se po uklidnění situace do rodné Francie vraceli, se Rohanům u nás zalíbilo. Díky jejich finančním možnostem a francouzskému vkusu můžeme dnes obdivovat ucelené interiéry i exteriéry. Zámek získal novogotickou podobu, interiéry bohatou řezbářskou výzdobu a vybavení vysoké uměleckořemeslné hodnoty. Celek doplnil rozsáhlý anglický park, který se pak stal vzorem pro vznik arboret na Konopišti nebo v Průhonicích. Projít park vám dá opravdu zabrat, obzvlášť pokud absolvujete obě prohlídkové trasy a ještě navštívíte sklepení s expozicí našich sladkovodních rybiček. Ale neměli byste ho vynechat. Letos se totiž otevřela zrekonstruovaná oranžerie na druhém konci zahrady s výhledem na zámek. V poměrně velké stavbě letohrádku v italském novorenesančním stylu najdete zámeckou kavárnu. A kdo nemá procházek dost, tak by měl zabloudit i do odlehlejších koutů zahrady a zkusit najít umělou hradní zříceninu Arturův hrad a Rudolfovu vyhlídku, která nabízí výhled na Jizerské hory i Ještěd a dominantu krajiny sychrovský viadukt. A k tomu čínské jezírko, holubník, kamenné pítko pro ptáky a tak dále a tak dále…

Pokud máte chození po prohlídce hradu dost, nebo potřebujete chvíli odpočinek, zahněte v parku hned za zámkem vpravo a jděte po zvucích. Najdete opeřené krále oblohy a království sychrovského sokolníka pana Milana Straky. Několik desítek ptáků všech možných barev, velikostí a druhů poskakuje ve velkých voliérách i jen tak na nízkém bidýlku u cestičky. Netrpělivě čekají, až se jich ujme silná, ale laskavá ruka v kožené rukavici s téměř čtyřicetiletou praxí v sokolnictví. Viděli jste Sedmero krakavců? Nebo Hellboy‘s či Poslední legii? Pak jste viděli v akci svěřence pana Straky. Možná mu jeho osud předurčilo jeho příjmení, ale při téměř hodinové ukázce dovedností jeho ptačích odchovanců vám bude jasné, že tohle je životní láska. Pamatujete si ze školy kdo je náš největší pěvec a jak se jmenuje prst na pařátku sovy, který může dát dopředu i do zadu? Ne? Nic si z toho nedělejte, já to taky nevěděla. Při výkladu pana Straky jsem se toho dověděla mnohem víc a navíc o ptácích, které jsem mohla vidět z bezprostřední blízkosti v krásném prostředí anglického parku. Pan Straka si stoupne těsně za vás a poradí: „Zkuste se dívat ptákovi přímo do očí a nebojte se, on se s vámi opravdu nesrazí!“ Potutelný úsměv prozradí, že tak snadné to nebude. Opakujete si: nenarazí, nenarazí, nenarazí, ale když pět metrů před vámi klesne káně těsně k zemi, takže krajními pery svých letek čechrá trávu a metr a půl před vámi tam pořád je, tak prostě ucuknete. No, vybral to. A taky už vím, proč jsou naše káňata tak často vidět u silnic. Číhají na poražená zvířata, nejsou totiž tak mrštná a lovecky zdatná jako druhy káňat ze zahraničí. Zkrátka sychrovský pan sokolník je mistr svého řemesla a navíc sympatický člověk, takže vás jeho výklad bude bavit o to víc.

A pokud by to snad pro vás bylo málo akční a turistické, tak výlet na Sychrov doplňte ještě výšlapem do místního lesa. Hned za zahradou zámku totiž najdete smíšený les, kde hospodařil v  19. století kníže Kamil Rohan a na jeho počest tu nedávno vznikla naučná stezka. Má necelé dva kilometry, šest zastavení a vhodná je i pro děti. Značení k ní najdete hned na parkovišti u zámku.

Takže na Sychrově, si najde každý to svoje a strávíte tu klidně celý den.

–