Lukyn a Night Run Prague 2015

teplice3

V tomto článku bych se s vámi rád podělil o nevšední zážitek z jedné hromadné sportovní akce, která se konala v Praze. O co šlo? Jelikož jsem se tento rok trochu víc zapojoval do sportu, hledal jsem něco, čeho bych se mohl zúčastnit. Chtěl jsem se původně zúčastnit běhu Run Prague, ale tento rok se závod bohužel nekonal. Zato jsem našel něco mnohem zajímavějšího závod na 5 a 10 km noční Prahou neboli Night Run. Hrozně jsem se pro to nadchl. Ale závod se konal až 19.9.2015. A tou dobou byl myslím teprve duben. Párkrát jsem si byl zaběhat, jenže moje město, ve kterém bydlím je do kopce, takže jsem běžet nikdy moc dlouho nevydržel. Časem mě to přešlo a věnoval jsem se spíše cyklistice a plavání.

Co je NIGTH RUN?

teplice1Night run je závod, který se běhá ve večerních hodinách. Běh se koná hned v několik městech jako je Praha, Brno, Olomouc atd, jeden se běžel i ve Slovenské Nitre. Běh je dlouhý 10 km. Běží se také poloviční 5 km běh, který je pod záštitou Avon, jmenuje se tedy Avon běh. Dále se odpoledne běží Kids Cup pro děti.

Já jsem se zúčastnil Night run Prague, který se v Praze konal již podruhé. Už byla půlka prázdnin a já jsem začal shánět nějaké dobrovolníky, kteří by semnou šli na tento závod. Bohužel kamarádi, co by byli takoví blázni a šli do toho semnou, odjeli na Erasmus a ostatní byli moc líní. Nakonec jsem ukecal svojí kamarádku z dětství, která chodí běhat vždycky večer. Měli jsme spoustu pochybností a obav z toho, že to neuběhneme, a že to bude trapné. Nakonec jsme někdy na začátku září vyplnili registraci, ale ještě jsme ji nezaplatili, protože jsme ani jeden neměli ještě peníze. Závod totiž stál 800Kč i s funkčním tričkem s motivem NR. Asi po týdnu jsem koukal na Facebook NR, kde psali, že už nejsou místa. Hrozně jsem se lekl a byl jsem naštvanej, že jsme to nezaplatil dřív. Ale naštěstí jsme byli registrovaní, takže to stačilo jen zaplatit a mohli jsme se závodu zúčastnit. To mi spadl kámen ze srdce. Registrační balíčky se vyzvedávaly až na místě.

Na stránkách www.nigh-run.cz jsem zkoumal výsledky předešlých závodů a docela mě vyděsily výsledky. Někdo uběhne deset km za třicet minut, přičemž nehjorší čas byl hodina a sedmnáct minut. Hrozně jsem se bál, že to neuběhnu a nebo budu poslední.

 

Trénink

Závod už se blížil, jenže venku byla neustále zima, takže jsem nechtěl nastydnout. Proto jsem šel několikrát běhat na pás (tím myslím tak 3krát :D) Na pásu je to docela nudné, hlavně jsem běžel třeba hodinu, ale uběhl jsem jen 6 – 7 km. Nějaké dny pouze 5 km. Byl jsem z toho dost zoufalý, protože jsem vlastně nikdy neuběhl 10 km :D Začal jsem dost silně pochybovat, že to vůbec uběhnu, a litoval jsme toho, že jsme se nepřihlásil jen na závod 5km. Ale zase ten 5km závod se jmenoval Avon běh a moje mužská ješitnost mi nedovolila přihlásit se na růžověj běh. A také mám rád velké výzvy a extrémy. Asi týden před během se venku udělalo hezky a já se rozhodl jít před prací běhat. Pořádně jsem se nabalil a vyběhl ven. Venku bylo tak 20°C, takže jsem toho oblečení dost litoval. Běhal jsem různá kolečka okolo baráků a paneláků, protože kdybych běžel svojí běžnou trasu, která je do kopce, tak bych toho moc neuběhl. Bylo to dost náročné uběhnout jen těch 5 km. Nemohl jsem si představit, jak dám ještě dalších 5. Ale už se blížil čas odchodu do práce, takže jsem nakonec uběhl pouze 9 km za 54 minut. Což je asi špatný čas. Ale mě to uspokojilo a dodalo mi to sebevědomí v tom, že to určitě uběhnu. To byl můj poslední trénink před během.

Závod

V den závodu jsem jel do Prahy už ráno, abych vše stíhal. Sešel jsem se s kamarádkou a šli jsme na oběd a ve 3 jsme si měli jít vyzvednout startovací balíčky v Letenských sadech. Nemohli jsme nikde najít, kde se sety vydávají. Docela dlouho jsme bloudili, dokud jsme nenarazili na slečnu, co už startovní balíček měla. Nechápu, proč nikde nebylo napsané, kde přesně stánek je.

teplice2Dostali jsme obálku se startovním číslem a štítkem na botu, který se upevnil u tkaniček a sloužil jako čip, který měřil čas běhu. Dále dárkovou tašku, ve kterém bylo funkční tričko, různé letáky a dárky. Jelikož jsem celý den chodil po Praze, začal mě hrozně bolet sval u kotníku. Byl jsem z toho docela ve stresu, ale v balíčku byl i gel na masáž, takže jsem si mohl nohu namazat.

Závod začínal ve 20:15. Na místě rozdávali nealkoholické pivo a ovoce na posilnění. Všichni jsme museli mít povinně čelovku. Závod se blížil a my jsme byli docela nervozní. Proběhlo i skupinové protahování a cvičení. Smůlou bylo, že jsem si doma zapomněl sluchátka, což bylo docela nepříjemné, s hudbou v uších se mi běhá vždy lépe. Už nás volali na start, ale my jsme šli ještě na záchod. Když jsme přišli na start, museli jsme jít úplně dozadu. Na startu bylo totiž 1 000 závodníků.

Přesně ve 20:15 odstartovali závod, jenže trvalo ještě tak 10 minut, než jsme mohli běžet. V tolika lidech se to ani nedalo, naštěstí jsme se po pár minutách vecpal nějak dopředu, přemýšlel jsem nad tím, jak mám rychle běžet vzhledem k tomu, že jsem nechtěl přecenit své síly a ke konci už nemoct běžet. Zvolil jsem tedy střední tempo. Měl jsem na sobě termo prádlo, tričko a šortky. Cca po 2 km, jsem se chtěl svléknout, protože mi bylo šílený vedro a teklo ze mě jak z vodopádu :D

Při předbíhání lidí jsem si vždy musel dávat pozor kam šlapu, protože všude byly kořeny a lavičky. Cestou jsme běželi kolem zamilovaných párů, ochlastů, i mladých teenagerů, kteří na nás různě pokřikovali. Měl jsem šílenou žízeň, ale stánek s pitím jsem pořád neviděl. Nakonec jsem se dočkal a vzal si kelímek. To byl asi jediný moment, kdy jsem se při závodu zastavil. První půlka závodu mi přišla nekonečná, cíl v nedohlednu. Když jsem probíhal poprvé cílem, přede mnou byli běžci tak 20 metrů a další byli za 20 metrů za mnou (půlka závodu, byly to 2 okruhy). Všude bylo plno reflektorů a lidí, co nás povzbuzovali. Ta světla byla hrozně nepříjemná, protože jsem nic neviděl a na konci jsem se málem rozplácnul :D

Druhá polovina závodu uběhla mnohem rychleji, měl jsem hlavně více energie. Ale měl jsem šílenou žízen a stanoviště na pití bylo pouze jedno, ještě k tomu daleko. Když se blížil poslední kilometr, tak jsem ze sebe vydal své maximum a běžel vstříc konci běhu. Když jsem probíhal cílovou páskou, cítil jsme se neskutečně štastný! Dokázal jsem to! Mých prvních 10Km za mnou! A za 58 minut!!! Vím, že byli závodníci, co měli čas jen 30 minut, ale já prakticky neběhám, a když už, tak jen pár kilometrů.

teplice3Na konci závodu jsme všichni dostali medaili, salát Rio mare a Birella. Chvíli po mně doběhla i moje kamarádka. Byl to neskutečný večer. Skoro týden jsem pak nemohl chodit, protože mě šíleně bolela stehna. Ale stálo to za to! Všem doporučuji! ;-)

 

 

Lukáš, ICM Teplice

Přidej komentář jako první k "Lukyn a Night Run Prague 2015"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*