Regionální mix informací

Miroslav Mondek objel republiku na koloběžce

Jelikož se jedná  o člověka se založením „trampa“, má dokonce i přezdívku Fňuky (všude byl poslední, chodil pomalu a rozhlížel se), rád poznává krásy přírody.

Neláká ho zahraniční dovolená, naopak by chtěl poznat všechny krásy naší republiky, nasednout třeba do vlaku a poznávat nepoznané.

Protože je pro něj pěší chůze již vyčerpávající a při únavě se už méně rozhlíží, rozhodl se vyhledat nějaký prostředek, který by mu cestování usnadnil. Na internetu plně vyhrála koloběžka!

Objevil koloběžku s pomocným motorem na benzín, která jak tvrdí „něco uveze“,  je  dostatečně konstrukčně pevná a hlavně je to zařízení, které lze naložit do vlaku jako spoluzavazadlo. Už v té době  plánoval, že ,se svou novou koloběžkou objede podél hranic celou naši republiku. Naplánovaná trasa měla 1800 km, proto se rozhodl rozdělit trasu na 7 etap. Vždycky ujel část, vrátil se domů a pokračoval znovu z místa, kde skončil.

Protože se v lednu roku 2009 stala dopravní nehoda, při které zemřeli dva mladí lidé. Jedním z mrtvých byl také bratr Mirkovo kamaráda. Na základě těchto událostí vznikla petice Alkohol za volant nepatří. Při jedné schůzce s kamarádem ho napadlo, že by mohl petici realizovat a propagovat problém alkoholu na své cestě kolem republiky.

„Bylo to velmi náročné, protože jsem nevěřil, kolik lidí podporuje či toleruje alkohol za volantem. Lidé mi otevřeně říkali, že si nedovedou představit život bez jednoho piva po obědě. Moje optimistická představa byla, že přivezu 1800 podpisů, což je jeden podpis za každý kilometr, realita byla ovšem velmi nepříjemným překvapením. Přivezl jsem cca 180 podpisů.“

Samotná cesta byla zajímavá. Koloběžka přitahovala pozornost a tak nebylo problémem navazovat kontakty s místními obyvateli.

Cestou musel také operativně řešit poruchu svého dopravního prostředku. Porouchal se mu startér, bez kterého nebylo možné nastartovat motor. Už počítal s tím, že bude muset tuto etapu ukončit 70 km před cílem České Velenice. Cestou na nádraží uviděl v zahradě otevřenou garáž a v ní mi místní hasič opravoval své auto. Mirek se s ním dal do řeči, popsal mu, co se přihodilo a on mu pomohl. Stroj si prohlédl a nastartoval koloběžku vrtačkou. Musel pak sice jet celou cestu v kuse, bez přestávky, ale jel. České Velenice byly dobyty.

Mirek popisuje další zajímavost z cesty. „Kamarád a bratr zesnulého Martina se na jednu z etap vydali se mnou. Byla a to cesta z Břeclavi do Frýdku – Místku. Zakoupili si pro tyto účely americká motorová kola „ČOPR“. Cestou jsme kempovali v Deštné, kde se shodou okolností konal velký sraz motorkářů, ovšem středem pozornosti jsme byli my s našimi stroji. Já sám jsem vozil děti na své koloběžce a motorkáři s vytuněnými stroji “zuřili“ závistí. Také tady vznikla přátelství a já jsem se svou koloběžkou pravidelně zván na srazy opravdových motorkářů.

Po celou dobu o jeho cestě informoval Chebský deník, připojovaly se také lokální deníky z míst, kterými  projížděl. Cesta upoutala pozornost   Českého rozhlasu v Karlových Varech.

„Akci jsem úspěšně dokončil, začala i  končila v místě nehody, kde byli zapáleny svícde na památku zesnulých. Pachatel nehody nebyl dodnes odsouzen, případ nebyl uzavřen.“

Vzpomínky  Miroslava Mondeka sepsala

Hana Šnajdrová, regionální koordinátorka – redaktorka, kraj Karlovarský