Na léto dobrovolníkem…

Orlova2

Dala jsem výpověď v práci, abych mohla zažít zkušenosti dobrovolníka… Odvážné, nebo bláznivé?

Orlova2

 

Sama nevím. Asi si odpovíte každý sám za sebe. Já jen vím, že to stálo za to, a tuto zkušenost mi už nikdo nevezme. Zajímavé bylo, že od nápadu k realizaci vedlo jen pár kroků, které proběhly tak rychle, že jsem se ani nenadála a už jsem balila kufry.

 

Zúčastnila jsem se dvouměsíčního programu pod hlavičkou EVS (European Voluntary Service), mou vysílající organizací byla YMCA Orlová a hostitelskou organizací OZ Stopy Žilina. Ano, čtete správně, své dva dobrovolnické měsíce jsem strávila na Slovensku. Spousta lidí se mě ptala, proč jsem si vybrala zrovna tuto zemi. Na to nemůžu říct, než že ona si vybrala mě. Začalo to už tehdy, když se mým otcem stal Slovák, ale to je zcela jiný příběh ;) Pobyt na Slovensku může v některých vyvolat pocit, že jsem se ochudila o exotiku, možnost poznat nové kultury a přiučit se jinému jazyku. Možná to tak je, ale ten pocit, že se projdete městem a cítíte se skoro jako doma a nemusíte každé druhé slovo „lovit“ ve slovníku, taky není k zahození. Nebyla jsem ochuzena ani o konverzaci v cizím jazyce, protože mí 4 spolubydlící byli z různých zemí Evropy, takže mimo některých výlevů v rodném jazyce, jsme se domlouvali anglicky.

 

Orlova1Z toho plyne otřepané poučení, že není tak důležité, kde se nacházíte, ale s kým tam jste a jestli děláte, co vás baví. Což mně se vyplnilo:) Mou hlavní náplní se stala asistence při běžných aktivitách v ne příliš běžné komunitní školce pro děti od 3 do 5 let. To „ne příliš běžné“ myslím v tom nejlepším slova smyslu. Pokud to jen bylo možné, trávili jsme většinu času venku – na zahradě, procházkách a výletech. Děti všem mohly tykat, včetně učitelky a ředitelky školky, a já se mohla stát nejen jejich dozorem, ale i jejich kamarádkou. Děti mě na oplátku denně obohacovaly zážitky, na které budu s láskou vzpomínat. Ať už to jsou zásady stolování ve stylu „rýže všude, kam se podíváš“, foukání bolístkek, nekončící otázky „A plečooo?“ nebo spontánní obejmutí, radostné výskání či první školkové lásky. Všechno to stálo za to a jediné, co bych na tom změnila, je aby to neutíkalo tak rychle.

 

Pokud zvažujete, že byste chtěli něco takového podniknout, dobře se rozmyslete, jakého projektu se zúčastníte. Není žádná výhra nechat se přijmout do třech programů, když ani jeden z nich mi není svou náplní blízký. Být dobrovolníkem neznamená dobrovolně se rozhodnout o nicnedělání, ba naopak můžete získat cenné zkušenosti a rozvinout schopnosti vám vlastní. Ať už se připravujete na studium, budoucí povolání nebo jen hledáte způsob, jak se vymanit z každodenní rutiny a dělat něco užitečného nejen pro sebe, ale i pro ostatní. A i když to není způsob, jakým zbohatnout finančně, je hlavně na vás, nakolik si dovolíte obohatit duševní stránku svého já. Budu vám držet palce!

 

Jana

ICM Orlová

Přidej komentář jako první k "Na léto dobrovolníkem…"

Zanechte komentář