Na rok středoškolákem ve Francii

Prostějov3

Když jsem před rokem vyrážel na svou dobrodružnou cestu, vůbec jsem si neuměl představit, jaké radosti a strasti mi roční studium ve Francii přinese.

Lidé se mě často ptají, kde že jsem to byl, a zkouší vyjmenovat několik francouzských měst. Jejich tipy jsou ale zcela mimo, protože místo, kde jsem pobýval, bylo a stále zůstává neznámé i pro místní. Důvodem je, že Saint-Flour, historické městečko postavené na podloží vyhaslých sopek Francouzského středohoří, má přibližně 6500 obyvatel. Jeho velikost se však zdá téměř gigantická ve srovnání s vesnicí se 40 obyvateli, kde jsem trávil všechny své víkendy u jedné místní rodiny. Celý region je známý tím, že v něm žije více krav než lidí, což je dobré pro místní vyhlášené sýry, ale o poznání horší v přístupu k cizincům.

Prostějov1Ze všech věcí mě po příjezdu nejvíc šokoval místní internátní systém vzdělávání. Ve Francii jsou nastavena přísná pravidla, kvůli kterým není možné odejít během dne ze školy, nebo jen dojíždět z internátu do školy jiným dopravním prostředkem než oficiálním školním autobusem. Pro někoho jako já, kdo byl zvyklý na svou každodenní jízdu do školy na kole, to byl zdrcující pocit. Takže pokud se chystáte vyjet, doufejte, že budete mít štěstí na skvělé spolužáky, protože s nimi budete trávit spoustu času – každé odpoledne, od pěti do sedmi, je čas vyhrazený na povinné studium ve speciálních studovnách, kde musíte pracovat pod přísným dozorem. Notebooky jsou povolené, ale mobily zapovězené. Abych byl ale spravedlivý, šanci dostat se ven a trochu se porozhlédnout také máte. Jednou týdně, od jedné do šesti, můžete jít kamkoliv se vám chce, ale pouze pokud jste studentem lycea. Jste mladší? Pak máte smůlu.

Hlavní rozdíl, kterého jsem si všiml uvnitř chladných kamenných zdí naší vzdělávací instituce, byla důležitost psaného textu, jeho analýza, porozumění a vůbec vytváření. Studenti se nepotřebovali učit spoustu věcí zpaměti, dostačující bylo celkové porozumění, znalost několika faktů a širokého spektra analýz, stylistiky a jazykových dovedností. Žádný předmět toho nebyl uchráněn, včetně fyziky a v menší míře i matematiky. Nepovažuji tento přístup za ideální pro všechny obory, protože pokud chceme dělat řádnou vědu, určitý stupeň „tvrdých“ znalostí je nutný, ale pokud se na věci chceme dívat z historického, geografického nebo literárního pohledu, je to vynikající cesta. Stručně řečeno si myslím, že francouzský přístup k obecnému vzdělání pomáhá mnohem víc získat potřebné dovednosti pro život, než jak to dokáže český školský systém. Jedna věc mi ale opravdu lezla na nervy. Když pozorujete francouzské učitele, získáte dojem, že malými dětmi pohrdají.

Prostějov2Takže, co jsem se naučil ze své cesty? Byla to pro mě velmi přínosná zkušenost hlavně proto, že jsem si zlepšil francouzštinu a naučil se základy španělštiny. Každopádně však tento rok zcela převrátil můj vztah k literatuře. Nejen že jsem si začal užívat čtení jako nikdy před tím, ale zjistil jsem, že také analýza textu je důležitá, protože bychom bez ní řadu věcí v textu nikdy nepochopili, navíc se díky ní učíme sami lépe vyjadřovat. Teď mám konečně pocit, že umím správně číst a psát – už nevidím text jen jako shluk nějak provázaných slov, ale jsem schopen jej dešifrovat, porozumět mu a vysvětlit, co jím autor chtěl sdělit, a tím jej znovu vytvořit podle libosti.

Dále jsem se naučil, že povaha lidí nezávisí na jejich postavení, národnosti, pohlaví, věku nebo náboženství. Určitě existují nějaké předpoklady, ale obecně se dá říct, že na dobré i špatné lidi natrefíte kdekoliv na světě. A pokud cestujete, záleží nejen na místech, která jste navštívili, ale možná ještě víc na lidech, s nimiž  jste se setkali.

Prostějov3Kdybych měl udělat seznam všech věcí, které mi tato zkušenost dala, byl by hodně dlouhý. Navíc by určitě zůstal neúplný, protože některé věci se slovy vyjádřit nedají, zatímco jiné si člověk uvědomí až dlouho poté, co už se věnuje něčemu dalšímu. Může se to zdát obtížné a někdy i vyloženě nepříjemné, ale pokud máte možnost někam na rok vyjet, udělejte to. Půjdete-li do toho s veškerou snahou dělat to nejlépe co můžete, a neztrácet optimismus, pozitiva nakonec převáží a zkušenosti, které získáte, budou neocenitelné.

 

Autor: Jakub Zálešák

Fotografie: archiv autora

Kateřina Opatrná, regionální redaktor, ICM Prostějov

Přidej komentář jako první k "Na rok středoškolákem ve Francii"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*