(Ně)kam na výšku?

image3344

Maturitní vysvědčení si každý rok vybojuje pár desítek tisíc mladých lidí. A protože maturitou svět nekončí, je nevyhnutelným faktem, že ti všichni se sebou budou muset nějak naložit. Ale jak? 

Mám pocit, že poslední dobou je jedinou odpovědí na tuhle otázku vysoká škola. Jakákoliv, kdekoliv. Hlavně, aby člověk studoval. Dá se snad po maturitě dělat něco jiného?

Vlastně ano, dá. Existuje celá spousta alternativ, a tím nemyslím ležet doma a nechat se živit rodiči. Můžete cestovat, a to i skoro zadarmo – třeba jako dobrovolník nebo brigádník. Prohloubit své znalosti na vyšší odborné škole. Můžete získávat pracovní zkušenosti. Můžete vydělávat peníze. Můžete absolvovat jeden z asi milionu nejrůznějších kurzů, nebo si třeba udělat řidičák. Můžete rozvíjet svůj talent. Můžete si v klidu rozmyslet, co od života vlastně chcete.

Kdo ví, třeba je váš business plán skutečně tak geniální, jak si tajně myslíte, a stálo by za to jej uvést do praxe!

Možná, že vzít si mezi střední a vysokou rok „volna“ není jen lenost amerických teenagerů, ale docela dobrá příležitost třeba k tomu, abychom se rozhodli, čemu se vůbec v budoucnosti chceme věnovat. Lidé, kteří alespoň tuší, co od života čekají, možná nebudou mít takovou tendenci skákat z jednoho oboru do druhého jako čerstvý maturant, který si plete sociologii se sociální prací a často spíš tipuje, co by ho mohlo zajímat.

Člověk, který se osobně přesvědčí, že na světě existují i jiné věci, než studium, nakonec možná projde vysokou lépe a rychleji, než ten, kdo si ve druhém ročníku uvědomí, že ho zvolený obor nebaví, ve třetím studium přeruší, ve čtvrtém pojede na Erasmus a v pátém zjistí, že pořád ještě nemá bakaláře.

Ale nemalujme si léta, všeobecně prohlašovaná za nejkrásnější v životě, jenom v temných barvách. Jistě, že není málo studentů, kteří jsou se svým oborem navýsost spokojení a ještě „při škole“ stíhají cestovat, užívat si života a sbírat pracovní zkušenosti.  A odkládání studia má samozřejmě i své nevýhody – minimálně tu, že i za jediný rok po maturitě leccos zapomenete a budete muset investovat o to více času a úsilí do přípravy na přijímačky.

Zkrátka, aby se člověk mohl v životě věnovat tomu, co ho opravdu baví, musí si hlavně ujasnit, co to vlastně je. Bohužel ani já, ani nikdo jiný čerstvým maturantům nemůžeme říct, jestli tuhle zásadní věc zjistí na vysoké škole, nebo někde úplně jinde. Snažím se jen nadhodit jednu krátkou, ale důležitou otázku – co je vlastně to pravé pro Tebe?

 

 

 

Andrea Pospíšilová, studentka pedagogiky

pro ICM Uherské Hradiště

Přidej komentář jako první k "(Ně)kam na výšku?"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*