Neviditelná Olomouc – rukama i čenichem

Výstava Neviditelná Olomouc přibližuje návštěvníkům život nevidomých na vlastní kůži. V absolutní tmě si tak prý lze vyzkoušet, jaké to je pohybovat se po rušném městě bez zrakových vjemů, zjistit, jak lze slyšet, cítit i hmatat Olomouc. Organizátorem výstavy je TyfloCentrum Olomouc, o. p. s. Svůj neplánovaný zážitek z této výstavy popsal pro Remix náš dobrovolník.

Plán na sobotní odpoledne zněl: po obědě vezme Katka, moje žena (vedoucí prostějovského ICM, pozn. red.), Lucii, která přijela z Lyonu do Prostějova na Evropskou dobrovolnou službu, a podívají se na výstavu Neviditelná Olomouc. Já je s naší bíglicí Bonou doprovodím před vchod a pak se půjdu projít do Bezručových sadů.

„Počkej,“ ozvalo se za mnou, jen co jsem vyrazil, „prý, jestli nechceš jít s námi. Bonu pohlídají.“ A tak jsem šel.

„Abych vám něco řekla o sobě, vystudovala jsem vysokou školu a ráda vařím, jak vidíte,“ začala zvesela paní průvodkyně v tričku s nápisem Vidím jako krtek. „Teď se seřaďte do zástupu, chyťte se za rameno toho před vámi a jdeme.“ Prošli jsme tmavým závěsem a hned byla všude tma jako v pytli.

„Nejdřív tu mám pro vás olomoucké památky. Kdo pozná tohle?“ Jdeme od jedné ke druhé. To jsem blázen, Panna Maria Sněžná má přece dvě baňaté věže. Tady je ale jenom jedna. Který kostel v Olomouci může mít jenom jednu baňatou věž? „Koukejte pořádně,“ povzbuzuje mě paní průvodkyně.

Koukám, koukám, a najednou v dálce světélko. A pak cupitání. Aha, naše Bona přišla za námi a odhrnula při tom závěsy u vstupu.

Dál nás čeká cesta po „městě“, s nohou na vodicí lajně – takové té, co známe od přechodů. Klopýtáme, narážíme do značek, ale nakonec se bezpečně dostaneme na lavičku.

A už jsou tu historické exponáty. Bono, kde jsi? Co to tam máš? Nech toho lva na pokoji!

Prohlídka se chýlí k závěru, a tak nemůže chybět obchůdek se suvenýry. Prohlížíme si je, jak jinak, rukama. Teď aspoň vím, jak nevidomí vybírají vánoční dárky!

Naše průvodkyně nás shání zase do zástupu, ruku na rameno toho před námi, půjdeme ven. „Pozor na oči, může to být nepříjemné,“ varuje nás. Světlo opravdu oslňuje.

Na světle jsme si prohlédli známé i méně známé pomůcky pro slabozraké a nevidomé. Byl tu psací stroj i rámeček na „ruční poznámky“. Lucii nadchl strojek, co hlásí barvu oblečení – prý by se jí hodil na učení český slovíček.

Ještě jsme prozkoumali speciální Člověče, nezlob se, zahráli si hrkací pexeso a rozloučili se. Viděli jsme toho hodně, a nejen očima.

Výstavu Neviditelná Olomouc můžete navštívit do 31. 1. 2015 na adrese Křížkovského 5, Olomouc. Je dobré si prohlídku zarezervovat! Více informací najdete na www.neviditelnaolomouc.cz.

 

Autor: Dominik Opatrný

-
Kateřina Opatrná, regionální redaktor, ICM Prostějov

Přidej komentář jako první k "Neviditelná Olomouc – rukama i čenichem"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*