Pozlátko je vždy lesklé, aneb jak to chodí u čtyř hvězdiček

image3344

Je vlastně v konečné fázi úplně jedno, o co se jedná, protože v dnešní době má všechno jakési pozlátko.  Pozlátko se stalo, nedílnou součástí všeho v dnešním světě. A pozlátko je vždy lesklé, čím lesklejší tím lepší, protože, když se něco třpytí a vypadá to hezky tak se lidi snáz chytnou.

Ono, i pracovní pohovory, jsou vždy zabalené do pozlátek. Ne nadarmo se říká: „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.“
Jak by asi vypadal třeba takový životopis bez trošky pozlátka, zkusme se na něj mrknout.

S pozlátkem: Jsem pracovitá, milá, přátelská, mám ráda pořádek a ráda uklízím. Dochvilnost je mou součástí, brzké vstávání není problém.

Bez pozlátka:  No neřekla bych, že sem líná jako prase, ale zas tak pracovitá taky nejsem. Milá sem jen podle nálady, nepřejte si mě naštvat, nebo uvidíte. No pořádek ráda mám, ale nejlepší by bylo, kdyby mi doma někdo uklízel. Dochvilnost, co to je? A brzo vstát no to nemyslíte vážně, do práce nejdřív na desátou a i to je docela brzo.

Tohle je samozřejmě extrém, ale podívejme se na fotky a reklamy různých produktů, prostředků na hubnutí, na fotky hotelů, bytů na prodej všechno je to jenom pozlátko. Ve skutečnosti, jen hrstka věcí vypadá, tak jako na fotce.
A většinou jen hrstka věcí uvnitř funguje tak dobře jak vypadá na venek. Dovolím si to ukázat na jednom fiktivním příběhu, nebo možná na dvou.

1) Rozhodla jsem se udělat si pár dní jen tak pro sebe. Naplánovala jsem si prodloužený víkend, ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Čtyři hvězdičky, vyšší cena, to už bude nějaká kvalita, myslela jsem si.  Hledala jsem tedy nějaký hotel na internetu, dávala jsem na fotky a někdy jsem mrkla i na recenze ostatních návštěvníků. Ale tak fotky přece zas tolik klamat nebudou. Nakonec jsem si vybrala apartmán s jednou ložnicí, krásným výhledem v centru města za cenu v přepočtu asi 4 300,- za noc. No řekla jsem si, když už tak už, prostě si udělám víkend pro sebe, našetřeno mám a vypadá to tam krásně.
V pátek ráno jsem vyrazila na dlouhou skoro pětihodinovou cestu, kde se střídaly vlaky a autobusy. Do cíle jsem dorazila celá unavená. Moje únava nebyla to jediné, co mě po dlouhé cestě trápilo. Potřebovala jsem, jak už to tak bývá na toaletu. Když jsem vyřídila nezbytnosti na recepci, a jako dárek dostala láhev vína, vyjela jsem celá nedočkavá výtahem do svého apartmá. Po otevření sem byla velice mile překvapená, květinová vůně mi bouchla přímo do nosu, vše se lesklo a výhled byl opravdu luxusní.
Moc jsem se nerozhlížela kolem a vyhledala hned koupelnu s toaletou. Dosedla sem a při bližším prozkoumání, sem zjistila nemilou věc. Nikde nebyl toaletní papír. Nejspíš nějaká pokojská zapomněla, to se stane. S kalhoty na půl žerdi jsem odpochodovala pro kabelku a papírové kapesníčky, poslední záchrany.
Potom jsem s úsměvem a omluvou, že tak brzy po příjezdu otravuji, zavolala na recepci. Mile jsem vysvětlila svou vtipnou situaci s chybějícím toaletním papírem. Slečna na druhém konci mi, ale odvětila, že toaletní papír není. Úsměv mi z tváře zmizel. Chvíli jsem musela přemýšlet, jestli je má angličtina na tolik dobrá, abych větě porozuměla. Zeptala jsem se proto znovu. A opět mi bylo řečeno, že toaletní papír není.
Bez rozloučení jsem položila telefon, nadechla se a uvědomila si, že ani čtyři hvězdičky nejsou zárukou kvality a toho, že si bude mít čím utřít zadek.

2) Na internetu jsem si přečetla recenzi na náš hotel, kde dělám pokojskou. Recenze byla velice výstižná a paní si v ní nebrala žádné servítky. Myslím, že po této recenzi a pokud přibudou další, nebude mít Empire tolik hostů a nás čeká méně práce. A to vše se týkalo chybějícího toaletního papíru. Vzpomněla jsem si přesně na ten den, na svém úklidovém vozíku jsem tehdy měla dva toaletní papíry a uklízet sem měla pět pokojů. No a zásilka s papírem přišla až o dva dny později než jsme potřebovali.

Druhý den jsem se o recenzi zmínila kolegyním, ty se jen zasmáli a odvětili mi: „No kdyby paní věděla, co vše tu nefunguje a co vše chybělo v jejím pokoji, to by se divila.“ Přikývla jsem a šla si zabalit svůj úklidový vozík.
Empire, byl sice čtyřhvězdičkový hotel, ale když chtěl člověk uklízet, občas neměl s čím. A také pokud chtěl doplnit chybějící produkty, které hotel nabízel, pro zpříjemnění pobytu nedával někdy dvě mýdla, ale jen jedno a občas žádné. A tohle nedoplňování produktů netrvalo jeden den, kvůli zpožděným zásilkám, ale třeba i měsíc.

Ale když vybíráte podle fotek a recenzí na internetu, i když přijdete na recepci a následně pár dnů nebo týdnů bydlíte, tak vám většinou nic nepřijde špatně, jste prostě na dovolené, užíváte si volné dny a nemáte potřebu si ztěžovat. Ale pod obalem, tam hluboko uvnitř, kde se o vás mají postarat, tam je to vždy horší než na povrchu. A pak stačí jen chybějící toaletní papír.

No a třeba to ani nebyla fikce….

Patricie Jindřišková

20 let, ICM Jilemnice

Přidej komentář jako první k "Pozlátko je vždy lesklé, aneb jak to chodí u čtyř hvězdiček"

Zanechte komentář