První den v Lublani

2 č. 15086176_1140626949349599_1912554579_n

Měla jsem dojem, že jen co jsem položila hlavu, bylo ráno. Na snídani jsem se ale těšila moc, včera jsem moc nedala večeři a tak mě mile potěšilo, že snídaně zajistili organizátoři skutečně skvostné. Byly opět v jiné restauraci a s jinými lidmi, takže jsme se seznámili s více místy.

2 č. 15086176_1140626949349599_1912554579_n

Hned po snídani jsme si na hostelu vyzvedli věci a vyrazili do místní knihovny, kterou nenavrhoval nikdo jiný než J. Plečnik. Já osobně jeho stylu moc nedám, jiní byli nadšení. Myslela jsem, že se první odpoledne budeme jen tak rozkoukávat a nikdo nebude moc mluvit, ale následující den pro mě byl doslova šokující – Evropané, tedy, mladí Evropané, se vůbec nebojí mluvit. Na otázku, co pro nás vlastně znamená, být informovaný a mít právo informovat se zvedla celá vlna hlasů a musela být spíš tlumena, abychom stihli coffe break. I ten byl výborný, opět jsme dostali ochutnat regionální sladkosti, což je sen – v Čechách jsem se na podobných konferencích setkala maximálně se sušenkami.

Součástí každé aktivity (kromě asi dvou přednášek s online aktivisty – kterým jsem moc nerozuměla, přiznávám – a představiteli kampaně „Information right now!“) byly nějaké hry, nebo alespoň oživení, na vše bylo poměrně hodně času a nikdy jsem se necítila v presu. Také nenutili lidi mluvit, pokud nechtěli (kromě feedbacků, ovšem :D) Měla jsem z toho dojem hrozně dlouhé a pečlivé přípravy, všechno klapalo, nic se nezpožďovalo, všichni byli spokojení…

Vrchol všeho přišel na obědě. Vybrat domácí restauraci, kde vaří rodina a to ještě z lokálních surovin a kde si můžete u půltíku vybrat vše na co máte chuť, od salátu po dortík… byl prostě sen. Personál navíc všem, kdo nerozuměli slovinštině (nebo neodvozovaly, jako my dvě, muhaha) a opět bylo vážně zajímavé sledovat ty rozdíly mezi námi – Brit si dal v klidu těžké jídlo, colu a dort a stejně byl svěží jako rybička, jiné národy preferovaly jen salátek a vodu… po lokálním jídle sáhli ale všichni, každý chtěl ochutnat.

2 č. 15058702_1140626942682933_1564785178_n

Odpoledne prvního dne se neslo v duchu setkání se slovinskými online aktivisty – v tomto bodě se musím chtě nechtě zmínit, že jedna věc mi přeci jen vadila – nejsem až tak NO HATE a sluníčková jako většina mých kolegů – z 22 lidí nás tam bylo tak pět, kteří neviděli svět jen růžově a často stáli v opozici proti – pojďme se všichni navzájem milovat a být šťastní. Následoval Feedback a pak na co jsem se velmi těšila – International evening. Neuměly jsme si zpočátku představit, jak na to, takže jsme ještě v ČR kupovaly Unesco knížku a časopis s výlety a vezly pivo a oplatky, hašlerky a Bonpary – jak se ukázalo, jídlo hrálo nakonec hlavní prim. Jak dovezly sýr ze Švédska…to netuším, ale byl lahodný. Každý tým pak měl – obvykle velmi vtipnou prezentaci na téma své země. Wales není England, Belgie má svoji národní hrdost, Chorvati rádi slavnosti, Češi a Slováci se rozdělili, protože Slováci neradi pivo…

Večer byl tak zkalen jen tím, že mladé a nespoutané to táhlo do města, tančit a pít, takže brzy všichni zmizeli…a já a Sára jsme pro změnu upadly v pokoji, totálně unavené. Asi stárneme. Ale ten sýr…ten byl vynikající!

2 č. 15086835_1140626946016266_245711447_n(1)

Šárka Chocholová

ICM Hradec Králové