Rumunskými horami

Medvědi, vlci, a také Dracula. To vše je spojováno s rumunskými horami. Navštívil jsem je letošní prázdniny a tak mi dovolte, abych se s vámi podělil o zážitky, zkušenosti a případným zájemcům o návštěvu tohoto krásného kraje poskytl nějaké užitečné informace.

V rumunských horách někdy na člověka nenarazíte celé hodiny

V rumunských horách někdy na člověka nenarazíte celé hodiny

Rumunské Karpaty mají několik pohoří, z nichž asi nejnavštěvovanější je pohoří Fagaraš, kde je také nejvyšší hora Rumunska Moldoveanu (2544 m.n.m). Toto pohoří si vybrala také naše čtyřčlenná posádka.

Pro cestu do Rumunska jsme zvolili cestu vlakem, který je sice o trochu dražší než autobus, na druhou stranu mnohem pohodlnější. Zpáteční cesta Praha – Sibiu vyšla pro všechny čtyři zhruba na 10 tisíc korun. Přestupovalo se v Budapešti a v Devě, odkud jsme si do Sibiu ještě museli kupovat místenku, což je v rumunských rychlících povinností.

Na Fagaraš lze nastoupit z několika míst, záleží, zda chcete jít z východu na západ či opačně. My jsme zvolili druhou variantu, a tak jsme se ze Sibiu ještě lokálkou museli dopravit do vesničky Turnu Rosu, což zabralo zhruba jednu hodinu. Ve vesničce lze doplnit zásoby, případně se občerstvit v místní hospůdce. Nakonec jsme museli po konzultaci s ostatními horaly uznat, že právě nástup z Turnu Rosu je jeden z těch příjemnějších.

Cesta přes pohoří Fagaraš je velmi dobře značená (my jsme šli po červenobílé značce) a velmi příjemná, což je dáno také tím, že téměř celou dobu jste ve výšce 2000 m.n.m. Nicméně si musíte dát pozor na některé úseky, které jsou nebezpečné a nezkušení horalé by se jim měli vyhnout (my jsme se jednomu takovému úseky raději také vyhnuli), zvláště pak pokud je špatné počasí a kameny jsou mokré. A to může být ve Fagaraši velmi často. My jsme měli počasí skvělé, čemuž jsme před odjezdem do hor a po přečtení několika informací a předpovědí ani nevěřili.

Při cestě rumunskými horami potkáte mnoho stád s ovcemi, pasačci vás většinou poprosí o cigaretu

Při cestě rumunskými horami potkáte mnoho stád s ovcemi, pasáčci vás většinou poprosí o cigaretu

Určitě však stojí zato jít Fagaraš pozvolna, užívat si okolní krajinu či se občas jen tak zastavit a sledovat třeba pasáčky ovcí, jak jedním písknutím a za pomoci psů ovládají dvousethlavé stádo. Co se týče pasteveckých psů, kolují mezi návštěvníky rumunských hor různé mýty. Z naší zkušenosti jsme s žádným psem neměli sebemenší konflikt, dokonce jsme si některé z nich hladili. Pokud nejste sami a navíc s sebou máte trekové hole, nemusíte se bát.

Co se spaní týče, v Rumunsku můžete postavit stan kdekoli, nejste tedy odkázáni na horské chaty či kempy. Nejlepší spaní je u horských jezer, jelikož jste u zdroje vody, otužilci se mohou trochu opláchnout a většinou tam spí také někdo jiný.

Samozřejmě, pokud už do Rumunska pojedete, udělejte si kromě rumunských hor také čas na přilehlá města, která jsou velmi krásná a v místních restaurací můžete doplnit zásoby energie, které v instantních potravinách chybí. Za návštěvu určitě stojí Brašov, Sigishoara či Sibiu. Ubytování v penzionech stojí pro dva lidi okolo 100 RON, což je zhruba 600 Kč, ale např. v Sigishoaře jsme našli ubytování v chatce za 50 RON.

Pokud jste tedy milovníky horské turistiky, určitě neváhejte a rumunské hory navštivte. Odměnou Vám bude krásná příroda, klid a trocha toho dobrodružství. Jenom se prosím nechovejte jako někteří jiní horalé, a bohužel i ti z České republiky, a odpadky, zvláště pak obaly od konzerv a plastových lahví, neodhazujte do volné přírody.

Miloš Hrubý, Regionální koordinátor – redaktor, Ústecký kraj

Přidej komentář jako první k "Rumunskými horami"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*