Regionální mix informací

Sao Paulo, pulzující srdce Jižní Ameriky

Sao Paulo je leteckým uzlem Brazílie. Také výprava folklorního souboru Nisanka a tedy i mne v Sao Paulu začala. Realita osmnácti milionů obyvatel, kteří v současné době v městě místními nazývaném Sampa žijí, dělá z této původně jezuitské osady megapoli kypící životem a největší městskou zástavbu celé Jižní Ameriky.

Doprava v Sao Paulu neustává, přesto je celkem plynulá

My jsme do Sao Paula přiletěli brzy ráno a předem objednanými omnibusy jsme se hned vrhli do víru velkoměsta. I když hodiny ukazovaly sotva osm ráno místního času, ulice byly plnější než D1 v pátek v pět odpoledne. Provoz v Sao Paulu je podle všech průvodců pověstný, ale realita všechny popisy daleko předčila. No, zkrátka si představte, že se asi 8 milionů pracujících obyvatel města vypraví naráz do práce. Vítězové celodenní dopravní špičky jsou motorkáři, kteří spořádaně vytváří vlastní pruh mezi prvním a druhým pruhem tří až pětiproudých silnic. Občas to zkrátí přes chodník. Přesto jsme za celé dva dny, které jsme tu strávili, neviděli nehodu a auta jsou tu jako ze škatulky. Na bezpečnostní vzdálenost před a za vozidlem a ani vedle vozu se tu nehraje a kupodivu se tu ani moc netroubí a protože nákladní vozy smějí jezdit jen v noci, je doprava překvapivě klidná a plynulá. Chvilku nám sice trvalo, než jsme si zvykli, že semafory pro auta jsou až za křižovatkou a chodci se často řídí spíš podle toho kdy mají auta červenou než podle toho kdy mají chodci zelenou. Rychle jsme ale zapadli do zdejšího koloritu.

Metro je futuristické dílo, ale čisté a velmi efektivní

Zkouška ohněm místní dopravy nás však čekala ve zdejším metru. Chceš-li poznat život města, vydej se na vlakové nádraží praví klasik. V Sao Paulu to platí o metru. Je to neuvěřitelná podzemní spleť tunelů o dvou i třech patrech, tunely ale nejsou uzavřené a oddělené jako v našem metru, ale naopak – z horního patra můžete pozorovat mraveniště v dalších dvou patrech pod sebou. Nezažijete tu vzdušné tornádo jako při příjezdu vlaku v Praze a ani vám ve vagónu nenafouká do uší, přesto je tu stále čerstvý a příjemný vzduch. Prostory metra kontrolují policisté a ochranka, která koordinuje vstup do metra i nastupování a vystupování, takže se tu nesetkáte se žebráky ani s výtržnostmi. Trochu nás překvapilo, že vstupní turniket nám sežral lístek, který jsme pracně zakoupili (počty v portugalštině nám stále moc nejdou), ale Anežka, naše průvodkyně, nás uklidnila. Vstup i výstup do metra se odehrává skrz úzké turnikety – takže s kuframa nás museli pustit okolo – a na lístek za 2,25 reálů můžete jezdit třeba celý den. A to není nic nemožného, metro v Sao Paulu má osm různých tras a tudíž neuvěřitelné množství kombinací přestupů. Podle propagačního plakátu přepraví denně 3 tisíce lidí. Docela tomu věříme, protože vlaky přijíždí snad po minutě a stále jsou plné. Na zemi podél kolejiště jsou namalovaná místa, kde se zastaví dveře a tudíž kde pohodlně nastoupíte, v některých stanicích jsou cestující přiváděni pomocí zábradlíčka a z vlaku se na jednu stranu vystupuje a z druhé strany zase nastupuje. Ostatně tenhle systém tu funguje i u některých autobusů, které mají dveře na obou stranách, což vypadá opravdu zvláštně J No prostě doprava v Sao Paulu je opravdu zážitek!

Sao Paulo je takový New York Jižní Ameriky, chybí mu ale parky

Ale to je celé Sao Paulo. Pokud ovšem velkoměsta vyloženě nemusíte a hledáte historické památky nebo snad dokonce přírodu, tohle velkoměsto radši vynechte. Historie města je mladá, v roce 1554 zde jezuité založili klášter a kolem něj vznikala osada. Město se dalo do pohybu až mnohem později, největší rozmach přišel v 19. století. Tehdy město objevili pro pěstování fenomenální kávy a především se po vyhlášení nezávislosti stalo hlavním městem Brazílie. Tento statut mu byl pak odňat, to ale nemění nic na tom, že na Ave Paulista najdete sídla většiny brazilských bank a luxusní obchody i restaurace, takže se městu stále přezdívá tropický New York. Město mrakodrapů stojí za to vidět aspoň proto, abyste věděli, že tohle tedy není váš domov snů. Nejlepší je na to vyhlídka ze 161 metrové výšky z terasy na střeše budovy hlavní banky Sao Paula. Pokud je vaším koníčkem sociologie, je Sao Paulo ideální zkumavkou. Je to další nej- města – najdete tu například největší japonskou komunitu mimo rodné Japonsko. Příslušníci různých národů se soustředí v různých čtvrtích, japonská Liberdade je nejznámější. Nechybí tu typické lampionky a restaurace.

V japonské čtvrti Liberdade ochutnáte třeba chobotničkové kouličky

Mimochodem stravování a pití v Brazílii je kapitola sama o sobě, ale to zase příště. Zkrátka Sao Paulo stojí za to vidět.