Regionální mix informací

Skláři se sloučí

Konec minulého roku byl v Libereckém kraji ve znamení kauzy slučování sklářských škol. Kamenický Šenov měl přijít  o svou Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou, která se měla sloučit s Vyšší odbornou školou sklářskou a Střední školou v Novém Boru. Po vlně protestů, o kterých jsem vás informovala, se kraj rozhodl poskytnout Kamenickošenovským osmiměsíční lhůtu. Během této doby, do konce letošního září, měla škola předložit návrh na další fungování a především úspory, které by postavily školu na nohy. Podle Jiřiny Princové, vedoucí odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK, se tak nestalo. Podle prohlášení, které resort školství vydal začátkem října, škola nesplnila požadavky zřizovatele a proto bude pokračovat proces slučování, který Rada kraje schválila v lednu 2010. Argumenty kraje formou rozhovoru nyní zvěřejnili na svém portále.

Co tedy vlastně měla sklářská škola v Kamenickém Šenově navrhnout, zajistit a předložit, aby zachovala svou existenci?

Kamenickošenovská škola měla prostor téměř osmi měsíců, aby předložila reálný a životaschopný projekt dlouhodobého fungování školy nezávislého na nadstandardních finančních zdrojích Libereckého kraje. To se nestalo. Když vyberu to podstatné k fungování školy, tak pan ředitel navrhl pouze některá drobná úsporná opatření, která by měla být pro školu samozřejmostí, žádné zásadní racionalizační opatření nenastalo.

Ředitel kamenickošenovské školy však tvrdí, že se letos podařilo získat zhruba půl milionu korun a výrazně také ušetřit na nákladech. To nejsou dostatečné argumenty?

Je mylné se domnívat, že by škola fungovala naprosto bez problémů, pokud by ročně získala půl milionu korun. A to i přesto, že se tato „argumentace“ v minulosti objevovala. Škola měsíčně na svůj chod dostává přes 800 000 Kč a má veliké potíže se svým financováním, půl milionu opravdu nic neřeší. Škola, jejíž naplněnost není momentálně ani 35 %, jejíž vyhlídky na příliv nových žáků v budoucnu jsou čím dál mlhavější a nemá vedení, které by bylo schopné řešit a racionalizovat svůj chod, je dlouhodobě neudržitelnou institucí. Nehledě na to, že prostory, v nichž působí, jsou v politováníhodném stavu a vyžadovaly by investice v řádech desítek milionů.

Do letošního prvního ročníku se přihlásilo víc žáků než loni – naopak Nový Bor už podruhé neotevřel první ročník…

Pokud je otázka položena takto, zní to skoro jako by v Novém Boru nebyl otevřený žádný první ročník, což je samozřejmě nesmysl. Je pravda, že škola v Novém Boru neotevřela první ročník v maturitním sklářském oboru, nicméně otevřela letos tři další první ročníky, z toho dva sklářské a jeden gymnaziální. Celkově sem nastoupilo 52 žáků, z toho na sklářské obory 32 žáků. Ve všech ročnících v Novém Boru studuje 203 žáků. Kamenický Šenov vykázal, že do prvního ročníku nastoupilo 17 žáků, celkem ve škole studuje už jen 62 dětí. To už je skutečně velmi málo. Dovoluji si podotknout, že škola by měla být výběrová – pro talentované žáky. Místo toho škola konala pět kol přijímacího řízení, poslední 14. června, a přijala úplně každého, kdo se přihlásil. Někteří dokonce nemuseli ani dělat talentové zkoušky. To bohužel vypovídá o současné situaci ve škole víc, než cokoli jiného.

Co z této situace vyplývá pro resort školství?

Podívejme se na celý problém komplexně: víme, že dětí se na sklářské obory hlásí málo a obě školy tak v současnosti doslova živoří a přetahují se i o to málo zájemců o sklářské řemeslo. Obě školy jsou od sebe vzdálené přitom jen sedm kilometrů a ta novoborská disponuje dostatečným zázemím a kapacitami na to, aby mohla převzít veškeré obory ze školy v Kamenickém Šenově. To se s čistým svědomím o té šenovské říct nedá. Samozřejmě, že by bylo nejlepší, kdyby bylo tolik dětí, že by bez problémů mohly fungovat obě školy, ale taková situace prostě není a nejbližších patnáct let ani nebude. Ráda bych podotkla, že návrh na sloučení obou škol není žádná novinka. Kamenickošenovská škola byla s novoborskou sloučena ve své historii již třikrát. Poprvé v roce 1926, pak v roce 1937 a naposledy v roce 1954. Pokaždé buď pro nedostatek žáků, nebo když se sklářství příliš nedařilo, a pokaždé pod novoborským ředitelstvím. Udržovat v současné době dvě školy je na úkor kvality vzdělávání zdejších žáků i na úkor dalších škol.

Lze očekávat, že podobný osud postihne v nejbližší době také jiné střední školy v Libereckém kraji?

V současnosti se musíme vypořádat s nesnadnou situací. Dětí nastupujících na střední školy stále ubývá a bude tomu tak i v dalších letech. V tomto školním roce máme na středních školách přes 18 tisíc žáků. V roce 2014 zbude na středních školách žáků denního studia pouze 16 tisíc. Situace je neudržitelná, dle mého názoru je nezbytná optimalizace počtu a provozu škol a školských zařízení. A není pravda, že současný tzv. „babyboom“ v budoucnu situaci napraví. Realita je taková, že už nyní jsme v situaci, kdy jsou některé školy poloprázdné, mnohdy balancují na hranici existence. V budoucnu to bude ještě horší a až na střední školy budou nastupovat děti, které se rodí v současné „babyboomové vlně“, dosáhne počet žáků na středních školách zhruba současných čísel. Pravděpodobně už ale nikdy nedosáhneme tak vysokých počtů dětí, které střední školy navštěvovaly v osmdesátých nebo devadesátých letech a pro než jsou uzpůsobeny kapacity současných škol (29 tisíc). A právě tuto situaci bude třeba rozvážně, ale také co nejdříve řešit, pokud nechceme, aby zkolabovalo financování škol obecně a pokud chceme zachovat alespoň současnou kvalitu výuky.

Takže studenti a rodiče třeste se? No, uvidíme. V každém případě situace sklářských škol je dost specifická vzhledem k oboru, ale i jiné školy mají podobné nároky na provoz a materiální zabezpečení výuky, o stavu budov nemluvě. A spousta odborníků se už na jaře shodovala v tom, že lhůta pro Kamenický Šenov je jen prodlužování agónie. Nikdo totiž na kraji nikdy neřekl, co by škola vlastně měla udělat a kolik financí zajistit, aby to považovali za „životaschopný plán“.

Rozhovor v plném znění najdete na webu kraje.

–