Školní kolektiv aneb nezapadl/a jsem

kompas_blue

Když se řekne škola, jako první se nám většinou vybaví spousta učení a nuda. Ono to ale není jen o učení se a o nudě, ono je to také o tom zapadnout do kolektivu a být oblíbený.

V dnešní době je veliké procento dětí, které do školy chodí, smutné, nebo do ní nechodí vůbec. Hlavní příčinou je kolektiv. Kolektiv je většinou rozdělený na několik skupin. Často se stává, že dítě nezapadne ani do jedné skupiny a pak je tzv. terčem posměchu. Nejčastěji se dítě stane terčem posměchu tehdy, pokud se liší barvou pleti, oblečením, špatným čtením a celkovým pomalejším tempem učení se či uzavřením do sebe, tedy, když je dítě nemluvné a málo komunikuje s ostatními.

Když je dítě odstrčené, rodiče to často nevědí. Myslí si, že je vše v pořádku do doby, než jim zazvoní telefon a zjistí, že jejich dítě není opakovaně ve škole.

Děti se s tím, že mají problém ve škole, nesvěřují, myslí si totiž, že když to řeknou rodičům, bude to ještě horší a situace se tím vyhrotí. Pokud se s tím dítě svěří tak většinou lince bezpečí, kde jim dotyčný/á na telefonu poradí, co mají dělat.

Je několik rad a zásad, kterými by se měl každý rodič řídit, aby mohl tuto situaci včas rozpoznat a začít ji řešit.

  1. Mít dobrý vztah s dítětem a komunikovat s ním.
  2. Mít dobrý vztah s učitelem/kou a ptát se ho/jí na to, jak se dítěti ve škole vede.
  3. Zajímat se o to, jak se dítě má a co dnes dělalo.
  4. Pozorovat změny nálad dítěte a zjistit příčinu.
  5. Pozorovat zdravotní stav dítěte. (Velice často se u dítěte objevuje ranní nevolnost, zvracení, bolest hlavy a břicha).
  6. Věnovat mu dostatek času, aby dítě cítilo, že pokud se mu něco děje, rodič je tu pro něj.

Autorka: Zuzana Gerlová, ICM Jindřichův Hradec z. s.