Starý film pro mladé lidi

foto 01

Asi by bylo lepší sáhnout pro něco novějšího, ale budu troufalá a ráda bych upozornila na film režisérky Věry Chytilové z r. 1986 s názvem Vlčí bouda. Možná je vám tento snímek známý. Pokud ne, myslím, že pro filmové přemýšlivé fandy stojí za podívání, i když už je mu přes třicet let.

Jestliže se mrknete na stránky ČSFD, vyjde vám u Vlčí boudy tato charakteristika: drama, horor, sci-fi. Dva posledně jmenované žánry rozhodně v době komunismu nebyly na denním pořádku. Snad i proto je film výjimečný.

Začátek vykazuje jistou podobnost se Smyczkovou komedií Sněženky a machři.  Pravda, smích se ve Vlčí boudě také dostaví, byť to není komedie. Koutky vám nejspíš pozvednou „dobové“ triky, outfits a herecké výkony některých neherců. (Dikce dvojčat je naprosto k popukání.) Přesto si myslím, že se režisérce podařilo přes všechna omezení doby do filmu vtisknout zajímavé nadčasové sdělení.
Parta jedenácti mladých lidí je na základě nejasného klíče vybrána do lyžařského kurzu vedeného instruktorem „Tátou“ a jeho dvěma pomocníky. To, co zpočátku vypadá jako záležitost pro elitu, se promění v zápas o přežití. Kamera už brzy divákovi odkrývá charaktery jednotlivých účastníků kurzu, které jsou tak pestře vyskládány, až se vynoří otázka, že jejich výběr nebyl náhodný. Autoři zachytili shluk lidských povah –  např. prospěcháře, rebela, idealistu, které najdete v každé době a v každé společnosti.

 

Řevnivosti, vzájemným sympatiím nebo naopak odporu mezi mladými se nejspíš divit nebudeme. Podivuhodné je ale jednání navenek chápajícího hlavního vedoucího Táty. Nejenže má oči všude. Dokáže až zázračně najít slabá místa ubytovaných a manipulací podpichuje každé nedorozumění a nesoulad v partě. A řešení, které nabízí, je velmi jednoduché – stačí ukázat prstem.

Táta a jeho poskoci – pohledná Babeta a podivně prkenný instruktor Dingo  – rozehrávají napínavou psychologickou hru přesně v duchu hesla: jeden za všechny a všichni za jednoho. Lyžování tu rozhodně nehraje hlavní roli. Troufám si tvrdit, že tady se Chytilová dostala za rámec hororu a vede diváka k přemýšlení. Ukazuje, co dělá s lidmi nedůvěra a jak destruktivní je pro vztahy. Bude silnější rivalita nebo soudržnost? Přistoupí účastníci k obětování někoho ze svého středu, aby si zachránili vlastní krk? Režisérka diváka nešetří a jde až na hranu. Jestli se potvrdí proklamovaná teze o kruté povaze lidí, na to si udělejte názor sami během devadesáti minutového výletu do minulého století.

Autor: Jana Pokorníková

Zdroj fotografií: web Česko-Slovenské filmové databáze

Stanislava Rotterová, regionální redaktor, ICM Prostějov