Svatba Adama Supíka
Je to tak, pan profesor Supík už není mezi svobodnými, dobrovolně vlezl „do chomoutu“, a to 10. září v kostele v Soběšovicích, se slečnou Petrou Šajnovou.
Svatbu našeho třídního jsme museli pojmout ve velkém stylu, takže již ve třičtvrtě na deset se k mé rezidenci v Soběšovicích začali sjíždět první kolisté (mí spolužáci). Ti, kteří přijeli na kole, si je nádherně nazdobili, hlavně s použitím balónků s motivem svatby a krepového papíru. Převlékli se a vyrazili do Soběšovického kostela.
Obřad proběhl bez vážnějších událostí, za svědka byl panu profesoru Supíkovi pan David, kterého znají určitě alespoň třídy sexta a kvinta a který je znám svou větou: „A slečno, vy jste zadaná?“
Nevěsta měla bílé šaty po vzoru předních návrhářských domů a lidové tradice. Ženich měl zase lesklé šedé sako a vkusnou bílou kravatu. Ze začátku sice Adam Supík vtipkoval, ale s průběhem obřadu mu mrzl úsměv na rtech a postupně si uvědomoval vážnost situace. Přesto však manželský slib přeříkal nahlas a zřetelně a nezakašlal ani při slovech „…do smrti.“
Doufáme tedy, jako celá třída, že se chce usadit a nerozvede se, protože pak bychom chtěli svatební dar zpět. Vyslechli jsme také kázání o lásce a jak ji k životu potřebujeme, jaké existují druhy lásky a tak dále, ještěže byl pan profesor všem na očích a seděl jen vedle své nastávající, protože vypadal tak, že by si rád vzpomněl na svá školní léta a bavil se v lavici, ať už kostelní či školní.
Při obřadu se staly ještě dvě nepříjemné věci, které však neměly na události žádný vliv: Jeden ze spolužáků, stojící vzadu ve vydýchaném prostředí jaksi omdlel a přímo při slibu jeden z družbů neunesl tíhu osudu a tlak ve svém břiše a poblil se tam.
Před kostelem panovala dobrá nálada, po obřadu se nás všech, coby bavič, ujal pan David a předvedl typický „postsvatbický“ humor, například přivázal Adamovi na nohu kamennou kouli řetězem (z dálky nebylo možno poznat, jestli to není jen atrapa) a zahodil klíč. S lišáckým výrazem vytáhl odněkud pilku na železo a nechal ho, ať se v tom topí. Vysvobodila ho až nevěsta, které byl „náhodou“ svěřen taky klíček a již bezradného profesora Supíka odemkla. Všichni se v dobré náladě přesunuli na hostinu, kde nemohl bohužel ani tisk.
Redakce časopisu Komár přeje také vše nejlepší novomanželům a říká:
Šup Adame, šup,
ať je tady malý sup!
–
Autor: Jakub Svoboda, 16 let
Gymnázium Komenského, Havířov, kraj Moravskoslezský
časopis: Komár, www.casopiskomar.wz.cz
kategorie: publicistika
–
Petr Kantor, regionální koordinátor – redaktor, kraj Moravskoslezský


facebook:




