Tábory nejsou jen skvělou zábavou pro děti

TŘEBÍČ (2)

Školní rok skončil a nastaly nám letní tábory. Pro děti je to báječný čas. Čas her, dobrodružství, kamarádství a zábavy. Tábory mají pro děti i jiný význam, který jim zůstává často utajen. Na správném táboře se totiž naučí celou řadu nových věcí, získají nové zkušenosti, naučí se samostatnosti. Zkrátka, musí si nějakou dobu poradit i bez rodičů, což je pro některé docela velký oříšek. A to už vůbec nemluvím třeba o nočních hrách nebo štípání dřeva…

Podívejme se ale na tábor očima vedoucího. Téměř dvacet čtyři hodin každý den má na starost tlupu dobrodružství chtivých dětí. A to není jednoduché. Musí vymyslet program, dbát na bezpečnost, sledovat vztahy ve skupině, být často náhradním rodičem… A tím to nekončí, musí mít neustálý přehled a zároveň se podílet na chodu celého tábora – často nějakou rolí v celotáborové hře.

A to nemluvím o hlavním vedoucím tábora, který má odpovědnost vlastně za všechno, co se na táboře děje. Musí sestavit tým, často vymyslet program a téměř trvale je „jednou nohou v průšvihu“, protože všechny rizika nejde nikdy ošetřit na 100% a vždycky se může něco stát.

Proč to tedy vlastně děláme? Protože je to super! Jsme dva týdny uprostřed přírody s partou kamarádů a připravujeme program pro děti, kterým chceme udělat báječné prázdniny. Možná jsme trochu blázni, ale baví nás to. Nakonec – při přípravě a vymýšlení programu se často bavíme stejně jako děti.

I pozice vedoucího na táboře má skrytý význam, který si vedoucí často neuvědomují. Také vedoucí se na táborech učí. Sociální dovednosti, komunikace, práce v týmu, time management (ono připravit dobrý táborový program není otázka několika málo hodin), řešení krizových situací… Výčet by mohl pokračovat. Jsou to věci, na které škola nikoho nepřipraví. Jsou to věci, které si osvojujeme každodenní praxí. Jsou to kompetence, které pomohou třeba při hledání zaměstnání…

Zkrátka letní tábory jsou skvělý čas pro děti i pro vedoucí.TŘEBÍČ (1)

 

Jan Burda
předseda představenstva RDMKV

 

Co si ale o táborech myslí samotní vedoucí? Proč svůj volný čas tráví někde mimo civilizaci a s hromadou malých prcků, které uvidí možná jen na táboře a pak už ne? Na tyto otázky jsem se zeptala našich vedoucích z letního tábora nedaleko Nové Říše, který se uskutečnil na začátku prázdnin. A ačkoli téma tábora byli Mimoni, nejsou tito vedoucí ani trochu mimo ohledně svých názorů na práci s dětmi.

 

V současnosti máme tolik možností, jak se rekreovat, jak se odreagovat, tak proč vůbec tito vedoucí jezdí na tábory a proč jeli zrovna na tenhle?

 

Tento malý tábor jsem převzal hned druhý rok jeho existence a snažím se ho se svým dosud pětičleným jádrem udržovat a rok od roku vylepšovat. Tento rok, jak všichni doufáme, se nám podařilo vytvořit tým, který by mohl tento tábor vést další a další roky, což je dobrý předpoklad pro naše snažení tábor vylepšovat. Zpět k otázce proč jsem se rozhodl jet na tento tábor. Zprvu jsem nechtěl, aby tento malý tábor zanikl, ale teď se na něj těším, protože je úplně jinačí než tábor velký. Je víc vysilující, ale v očích dětí je vidět mnohem větší nadšení z věci.

- hlavní vedoucí tábora (Quído)

 

Na malé tábory, které pořádá CVČ Hrubínka jezdím už třetím rokem a musím říct, že práce s těmi malými špunty je dost rozdílná, než práce s těmi náctiletými. Člověk musí být více opatrnější, protože to jsou koneckonců ještě doopravdy malé děti. Musí se jim víc věnovat, protože jsou dost hyperaktivní a ne všechny aktivity je baví stejnou dobu. U těchto táborů zůstávám především proto, že mě baví se koukat, jak ty děti rostou a učí se. Když se s nimi potkám na tom táboře pro starší děti, tak si říkám, že už je znám vážně dlouho a že ten čas, který jsem s nimi strávila, za něco stojí. Mám dobrý pocit z toho, že jsem tu jejich cestu prošla s nimi.

- oddílová vedoucí (Léňa)

 

Jednou jsem tak svému dobrému kamarádovi povídala, jak všechno, co mělo být o prázdninách, se mi hroutí a ani jeden tábor mi prakticky nevyšel a jeho napadlo, že mu chybí ještě jedna vedoucí. Nadšeně jsem to přijala, protože prázdniny bez dětí, jsem si už nedovedla představit.

- oddílová vedoucí (Žofka)

 

Rozhodla jsem se hlavně díky tomu, že mě poprosila jedna z vedoucích, že jim chybí instruktoři. Sama jsem zažila, jaké je to být v situaci, kdy potřebuji nejvíce pomoct, a nikdo se nenabídne, proto jsem jí kývla a na tábor jela. Byla to hlavně možnost si prohodit role a na týden se stát vedoucím.

- instruktorka (Terka)

 

Na tento tábor jsem se rozhodla jet, protože jsem chtěla zažít změnu. Už 4 roky jezdím jako vedoucí na tábory, bohužel kolektiv se na nich začal docela rozcházet v názorech, tak jsem si řekla, že to chce změnu, proto jsem přijala nabídku na tento tábor.

- oddílová vedoucí (Magda)

 

Jak už je výše psáno, vedoucí si většinou neuvědomují, co touto činností získávají. Pro mnoho z nich je to týden, dva nebo tři strávené v přírodě mezi partou lidí, kde se mohou odreagovat. Ale co jim to doopravdy přináší?

 

Já se tím učím. Všechno, co udělám, ty děti vidí, vnímají to. Tudíž mě to ponouká k tomu být taková, aby se ty děti ode mě naučily i něco, co se chování týče. Mimo to jsou to chvíle, kdy úplně vypnu. Dokážu se takhle oprostit od svých starostí a problémů a věnovat svou pozornost dětem. Děti dokáží člověka neuvěřitelně nabýt takovou pozitivní energií. Ano, samozřejmě, ne vždycky to tak je, děti jsou malá zlobidla, ale i tak je to radost. Děti dokáží vykouzlit úsměv na rtech každému za každých okolností. Teď se mi zrovna vybavila jedna vzpomínka. Seděla jsem před srubem a ze záchodu šly dvě naše holčiny a dělaly kraviny. Skákaly a smály se. V těchhle chvílích já se zastavím a říkám si: „Jo, tohle je super. Tohle je to, proč to dělám. A naprosto v tom vidím smysl.“

- Léňa

 

Práce s dětmi mi přináší vždy něco nového, ale hlavně je to pro mě něco jako „dovolená pro hlavu“. Přijde mi, že člověk si skvěle odpočine po psychické stránce a zapomene na starosti, které ho trápí ve všedním životě a světě.

- Magda

Každý by asi řekl, že mu přináší relax a uspokojení, což je vlastně pravda, ale také mu přináší nové zkušenosti a zážitky a ponaučení. Když jsem s dětmi, nepotřebuji nikoho jiného. I když dokáží pěkně lézt na nervy, s nimi se cítím úplná a vše, co mě trápí, jde stranou. Jsou pro mě energií, nábojem a motivací.

- Žofka

Práce s dětmi mě baví hlavně kvůli jejich hltání všeho, co jim naservírujeme. S každou příběhovou postavou, se kterou se na táboře potkají, chtějí nejlépe žít a říct ji vše, co ten den zažili. Je to roztomilé a dost to povzbuzuje k další tvorbě a vymýšlení příběhu pro tyto děti.

- Quído

I přes to všechno, co nám děti dávají, se stává, že ne vždycky jsou stálí vedoucí, kteří by na ty tábory jezdili. Tudíž se stává, že se ta táborová parta obměňuje. Je možné začlenit se vcelku rychle do nějakého už fungujícího kolektivu?

 

Tábory a obecně práce s dětma dost sbližuje. Dělají to lidi, kteří chtějí pomáhat a jsou jistým způsobem velice empatičtí, tudíž jsme do určité míry stejní a vzájemně si pomáháme. Tento fakt usnadňuje veškeré navazování komunikace a většinou to končí i tak, že si i poté s ostatními rozumím.

- Quído

 

No, každý má jiné seznamovací schopnosti, takže je to čistě na něm, jak moc se s nimi bude chtít bavit. Pak ale stejně zjistí, že mu nic jiného nezbude. Každý, koho máme dnes za přátele, byl také cizí. Pořád mi myšlenky ubíhají k naší nové trojici vedoucích, která s námi jela na tábor poprvé. My jsme pro ně byli také cizí, ale ony se do našeho kolektivu tak dokonale začlenily, že už tam prostě patří.

- Terka

 

Vždy záleží na tom, jaký kolektiv lidí se sejde, je to hodně o náhodě. Pokud se ale sejde skupina lidí, kteří jsou vůči sobě tolerantní a dokáží pochopit, že ne všichni dokáží vždy pracovat na sto procent, stane se z vás úžasná parta, se kterou se budete chtít vídat i mimo tábor.

                                                                                                                                                             -Magda

Nedělá mi problém se s někým cizím seznámit, takže podle mě je to reálné. Ale vždycky si s každým člověk sedne jinak. Někdo si sedne s někým stylem, že si nevadí. Někteří si dokáží i povídat a nějací si zase rozumí, jak kdyby si nikdy cizí nebyli. Jak kdyby se znali celý život například. Nestává se to často, proto je vzácnost tohle zažít.

- Žofka

Musím říct, že jsem se zatím nesetkala s tím, že by se někdo nedokázal začlenit do naší táborové party. Jako vedoucí jezdím teprve třetím rokem a za těch šest táborů jsem se seznámila asi s devíti novými lidmi, kteří s námi jeli poprvé. Záleží hlavně na povaze všech, neříkám, že všichni si sednou hned. Někdy to chce čas. Někdy se to úplně nepovede. Ale na našich táborech se nám to myslím daří dělat tak, aby ti naši nováčci zapadli do kolektivu. Někteří z nich s námi jezdí doteď, jiní pojedou příští rok znovu. Je to super, protože by byla škoda o ně přijít.

- Léňa

Myslím, že tohle mluví za vše. Není to procházka růžovým sadem, ale kdyby ano, tak to není taková výzva. Takže ano, jsme trochu blázni, ale má to smysl. J

 

Lenka Palánová

LT Mimoni

ICM Třebíč

Přidej komentář jako první k "Tábory nejsou jen skvělou zábavou pro děti"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*