Regionální mix informací

Terka si pro dobrovolnictví vybrala Paraguay

Od začátku prosince se věnujeme Evropské dobrovolné službě programu Mládež v akci. Už jsme samotnou Evropskou dobrovolnou službu probrali přímo v Kraji Vysočina, přečetli jsme si o Lukášovi, který je právě ve Velké Británii a také o dvou mladících v Pelhřimově z Latinské Ameriky. Nakonec vyzpovídáme Terku z Pelhřimova. Terka je právě v Paraguayi právě na Evropské dobrovolné službě. Ano, čtete dobře, Evropská dobrovolná služba je i mimoevropská, mladí lidé tak mohou vyjet i daleko za hranice samotné Evropy.

Terka je už přes měsíc v Paraguayi, kam ji vyslalo občanské sdružení Hodina H z Pelhřimova. Svou Evropskou dobrovolnou službu vykonává v organizaci Puente Sur. Bydlí ve městě Ciudad del Este, které se nachází na hranici tří států, a to Paraguaye, Brazílie a Argentiny. V Puente Sur v současnosti pracují na projektu adopce dětí na dálku. Mají za úkol zjistit všechny potřebné informace o dětech, fotky, navštívit jejich domovy, aby popsali podmínky, ve kterých žijí, a pak vše zpracovat. Terka také působí jako dobrovolník v Červeném kříži, kde mají setkání každou sobotu. V následujících měsících se budou zabývat první pomocí a kampaní za bezpečnost na silnicích.
„Práce zatím tolik nebylo, a tak jsem volný čas využila k výletům po okolí, jako například přírodní rezervace Tati Yupi, vodní elektrárna Itaipu, vodopády Iguazu nebo jsem si dokonce zajela na koncert Black Eyed Peas v Asuncionu.“ Tak nám Terka popsala dosavadní trávení času v Paraguayi.
Terka vypráví své pocity z pobytu tak daleko od svého domova. „Od prvního dne jsou patrné rozdíly od Evropy – počasí, architektura, jídlo či způsob života. Přichází léto, teploty přes 30°C. Avšak momentálně nám už dva dny v kuse prší a je „jen“ 20°C. Jeden z rozdílů, který upoutá hned na první pohled, je doprava. Asi jako jediný člověk v Paraguay jezdím připoutaná i na zadní sedačce auta. Místní silnice mají několik podob: asfalt, zámková dlažba (ale ne tak hezká jako u nás), prapodivně poskládané kamení jako zámková dlažba a někdy pouze prašná cesta. Mezi tím je na každých 50-100 metrech retardér o šířce až 1,5 m. Sem tam přeběhne pes nebo kočka, ostrá zatáčka doprava, doleva… jak na horské dráze. Není nijak zvláštní potkat čtyřčlennou rodinu na jedné motorce nebo dvanáctiletého kluka řídit motorku.“
A jak je to s jazyky? „Moc lidí zde anglicky nemluví, jenom pár středoškoláků, kteří chodí do lepších soukromých škol. S jazyky je to tu vůbec sranda. Paraguay má jako jediný stát v Jižní Americe dva oficiální jazyky – španělštinu a jazyk původních obyvatel guaraní (něco mezi japonštinou, arabštinou a nevím čím ještě). A jelikož jsme na hranici s Brazílií, mluví se zde i portugalsky. Zatím chodím do jazykové školy na hodiny španělštiny a ovládám pár slovíček v guaraní a kdo ví, možná až se v červenci vrátím, budu mluvit i portugalsky.“
A co čeká Terku v brzké budoucnosti? Příští měsíc by se k Terce měl pravděpodobně připojit další dobrovolník z Maďarska. Terka se proto už těší, že nebude jediný exemplář svého druhu – Evropanka. Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí.
Jak jsme zmiňovali již v prvním prosincovém článku, informace o Evropské dobrovolné službě programu Mládež v akci najdete na webových stránkách http://www.mladezvakci.cz/evropska-dobrovolna-sluzba.
–

Eva Havlíčková, regionální koordinátorka – redaktorka, Kraj Vysočina