Únik z egyptské pyramidy v padesáti minutách

„Hello, guys,“ vítá nás sympatický mladík. Když k přivítání přidá spoustu dalších dotazů, například jestli se někdo z nás bojí tmy nebo uzavřených prostor, začíná mi být mírně nevolno. Abych vás uvedla do obrazu – já a moji kamarádi stojíme v podzemní místnosti v jednom z hlavních evropských měst a vydáváme se napospas svým schopnostem – zavřou nás do místnosti, nastaví čas a my budeme mít hodinu na to, abychom se dostali ven! To vše díky nové zábavě, kterou můžete googlit pod pojmy jako TRAP, RoomEscape, ClueQuest a mnohými dalšími – záleží, do jakého města se konkrétně chystáte.

Prostějov (1)Instruktor nás uvede do krásné pyramidy, se stěnami pomalovanými hieroglyfy, sarkofágem na zdi, tematickou hudbou… prostě paráda. Upozorní nás, že pod kobercem nic není, jinak že můžeme rozebrat celou místnost. A to je vlastně naším úkolem – máme najít čtyři symboly, po jejichž stisknutí se nám otevřou dveře do další místnosti.

Vše je nám jasné a už se nemůžeme dočkat, takže ho málem vystrkáme pryč, jen ať už jsme se svými hádankami sami. Ještě poslední ujištění, že v případě potřeby nás „zachrání“ – bude nás sledovat na kamerách a radit nám… A je pryč, čas běží!

V okamžiku spuštění hry mě nicméně zachvátí panika – a co teda jako máme dělat?! Nikde není žádná pořádná hádanka a naopak všude je to samý obrázek, tak jak máme poznat, které čtyři symboly otevírají další dveře? Ostatní jsou na tom podobně, Mike se jako první chopí brouka na zdi, řádně ho prozkoumá a vrátí zpátky… To nás probere, každý se pustíme do bádání v jednom koutě místnosti.

Beru si část se schody z kostek. Brzy najdu plánek s návodem, co s nimi – je to jasné, schody jsou červené, já je mám rozebrat a přeskládat tak, aby byly modré, a pak na nich uvidím požadovaný symbol. Kdyby to bylo tak snadné! Jakmile schody rozeberu, jasná vize se ztrácí a ty zpropadené dílky nejdou k sobě. Za celý čas se u nich vystřídáme všichni, ale popravdě jejich tajemství je nám odhaleno až po skončení hry.

Nicméně ostatní jsou úspěšnější – Slávek objevil nějaký matematický hlavolam, Mike za pomoci brouků rozebral stůl a Darko našel nějakou divnou tyčku a papírky s obrázky… Žádný z úkolů není tak jednoduchý, jak se zpočátku jeví, vše souvisí se vším. A nejde jen o logiku – hra je pěkně „vymakaná“, používá technické vychytávky a nic nám nedá zadarmo.

Schody raději nechávám a sedám si za Slávkem k logické hře v temném rožku. Nejdřív celé okolí pěkně ohmatáme, proklepeme, pootáčíme a tak podobně. Teprve po chvíli si všímáme podivných tmavých obdélníků na zdech, které jsou sice umístěné naproti sobě, ale vlastně na sebe přes vysoké dílky posuvné skládačky „nevidí“. Některé dílky jsou ale menší – a ty se nám nakonec podaří dostat na přímou linku mezi oběma obdélníky a na zdi se náhle rozzáří modrý symbol! Tak jeden máme…

Prostějov (2)Kluci si mezitím poradili jak se stolem, ze kterého nakonec opravdu mnoho nezůstalo, tak s matematikou, takže jsme si jisti třemi obrázky. Ale co s těmi zatracenými schody? Obsluha nás sleduje, občas utrousí nějakou nápovědu v angličtině, a když vidí naše váhání nad velkými dřevěnými tvary i patvary, navrhuje, ať poslední symbol zkusíme prostě uhádnout. A tak náhodně mačkáme další obrázek, a další… až se najednou sarkofág na zdi pohne a odhalí nám další místnost.

Uf… Na radu instruktora posbíráme všechno, co jsme našli (raději víc než míň), a stěhujeme se do místnosti k podivnému bludištovitému hadovi na zdi. Opět vše řádně prohmatáme, ale kromě hada a výzdoby tam toho moc není. Bludiště je sice otázka okamžiku, nicméně odhalí nám jenom hromadu kamínků v pěkných vázičkách. Že by v nich něco bylo?Třeba klíč? Nebo další obrázek? Nakonec spásný nápad – kamínky nasypeme do tlamy šakalí soše. Někde to lupne… a za policí se otevře tajný tunel.

„Tam?“ zeptá se Darko, vezme malou baterku, která v chodbě stála, a najednou světla zhasnou. Co nám zbývá?Vsoukáme se jeden za druhým dovnitř, ale daleko to nejde – stěna je blokovaná jakousi přečerpávací nádržkou. No, poradíme si a suneme se dál přes spoustu obvazů a pavučin.

Po chvíli najdeme větší místnost, ve které se konečně můžeme postavit, a v ní i dveře s podivnými otvory a symboly. Vyhrabeme z kapes papírky, co jsme cestou různě posbírali a najdeme na nich tři z pěti potřebných klíčů. A co teď? Zkoušet kombinace jen tak náhodně? Nebo se vrátit?

Šla jsem poslední, takže návrat je na mně. „Co bumerang se dvěma nožičkama?“ navrhnu klukům, když se ohlédnu zpátky do chodby.

„Cože? Máš něco? Posviťte tam někdo,“ angažují se hned. Nicméně to je ten problém – symbol na zemi je vidět jen za tmy, a proto si ho předtím pánové s baterkou nevšimli.

V pyramidě začíná být pěkné vedro. Poslední obrázek dosadíme zase hádáním, otevřeme dveře… A jsme venku – s krásným časem padesát minut. Ještě si ze škodolibosti necháme názorně předvést skládání schodů. A taky se pochválit, jak moc jsme šikovní. Aby taky ne – unikli jsme z egyptské hrobky!

Nakonec jsem ani angličtinu nepotřebovala, na egyptské hieroglyfy stačím, a s radostí se příště zase vrhnu do středověku, atomového krytu nebo na detektivní záhadu – jen co se zase vydám do nějakého velkoměsta.

 

Z pochopitelných důvodů není v článku uvedena destinace ani detaily řešení – vydejte se za dobrodružství sami, a pro jistotu jinam než do egyptské hrobky, ať si to náležitě užijete ;)

 

 

Autor: Anna Raclová

Fotografie: Anna Raclová

Kateřina Opatrná, regionální redaktor, ICM Prostějov

 

Přidej komentář jako první k "Únik z egyptské pyramidy v padesáti minutách"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*