Úspěšná slánská mládež – Díl V. Václav Nágl

formace

Václav Nágl se tanci začal věnovat v brzkém dětství. Několik let tančil latinsko-americké tance
v taneční škole Viola Kladno. Poté se začal věnovat moderním stylům tance jako je Disco dance, Show dance, ale hlavně Street dance a Street dance show, kterým se věnuje i v současnosti. Kromě aktivního tancování se věnuje i výuce tanců v několika tanečních klubech. Také se podílí na organizaci několika soutěží, jako je třeba Slánské tančení nebo Domovy tančí.

Ve svém mladém věku se může pyšnit tím, že dosáhl všeho, čeho v tanci dosáhnout chtěl. Mezi jeho největší úspěchy patří například první místo na World Dance Championship 2014 – Mistrovství světa 2014 federace WADF.

solo

Začal jsi u latinsko-amerických tanců, co tě odtud přivedlo ke stylům jako Disco Dance a Street Dance?

 

U latinsko-amerických tanců jsem začal úplnou náhodou, když jsem domů donesl letáček, že taneční škola Viola Kladno vypisuje zápis pro nováčky. V té jsem tančil prvních pár let své taneční dráhy. Potom jsme se stěhovali a skončil jsem. Díky jedné soutěži, kde jsem s jednou slečnou vystupoval s moderním tancem ve volné disciplíně, si mě všimla má současná taneční kolegyně Vlaďka Ranecká a nabídla mi místo ve slánské taneční skupině, která tančí moderní styly tance. Nejprve to byl mix všech možných tanečních stylů, ze kterého jsem se postupně sám vyprofiloval
v tanečníka street dance, a to díky různým workshopům apod., ale hlavně z vlastní touhy po streetové tvorbě, kterou jsem dlouho sledoval jak u nás, tak v zahraničí.

 

Jakými slovy bys popsal Show Dance a Street Dance Show těm, kteří netuší, o co jde?

 

Show Dance a Street Dance Show jsou specifické styly tance, zajímavé svou rozmanitostí. Show Dance je taneční disciplína slučující několik tanečních stylů doprovázených nějakým tématem, dějovou linkou. Street Dance Show je moje srdeční záležitost a moje parketa hlavně v sólovém tanci. Jedná se o propojení tradičních stylů street dance a tématu, děje, příběhu… jednoduše SHOW.

 

Co ti tanec dává?

 

Tanec mě naplňuje a dává mi možnost se plně realizovat v něčem, co je mi nejbližší. Na tanečním parketu nemám žádné problémy a soustředím se jen na tanec. Dává mi možnost dělat něco, bez čeho nemohu být a zároveň postupně předávat své zkušenosti mladším tanečníkům a snad je dovést k stejnému přístupu k tanci, jaký mám já sám, a sice zamilovat si ho a věnovat se mu naplno.

 

Pamatuješ si na svůj první větší úspěch? Jak se na ten moment díváš dnes?

 

Pamatuji. První medaile za sólové vystoupení a první medaile z mistrovství republiky ve formacích. Nezapomenutelné zážitky. Je to už hodně dávno. Je zvláštní ohlédnout se zpět a vidět tu dlouhou cestu a zároveň potěšující, že jsem toho nestihl málo a něco je za mnou vidět.

 

Je někdo, co se tancování týče, kdo tě vyloženě ovlivnil?

 

Určitě to je Vlaďka Ranecká, která mě po roční pauze po stěhování objevila a nabídla mi možnost tančit ve skupině, kterou vedla. Tak jsem se dostal k moderním stylům tance. Stal jsem se tak součástí skupiny, kterou dnes vedu, ale zároveň v ní aktivně tančím dodnes. Společně jsme si prošli mnohým. Dala mi možnost začít trénovat děti a dál se tak rozvíjet v tanci. Založili jsme společně Dance Club Slaný, naší srdeční základnu. Nebýt Vlaďky, pravděpodobně bych v tanci nebyl tam, kde jsem dnes. Neučil bych tanec ve dvou klubech, nejezdil bych dělat workshopy do jiných klubů, nestal bych se tanečníkem street dance, ani trenérem a choreografem.

 

Co pro tebe bylo na cestě tancováním nejtěžší?

 

Pravděpodobně to byla volba skončit / pokračovat ve chvíli, kdy jsem ve Slaném maturoval a odcházel na ústeckou univerzitu. Tehdy proběhl zásadní zlom, zda s tancem skončím úplně, nebo se mu budu nějakým způsobem věnovat. Tehdy a ani teď si nedovedu představit svůj život bez tance. Samozřejmě jsem pokračoval. Stále máme náš slánský taneční klub, a mimo to trénuji děti i v Ústí nad Labem, kde studuji. Dále se tanečně vzdělávám, snažím se jít s dobou. Taneční scéna je něco, co se neustále mění, vyvíjí a jde dál.

 

Kde vidíš svou realizaci? Více ve výuce nebo v tancování samotném?

 

Tanec vnímám jako komplexní záležitost. Stále závodně tančím ve formacích i jako sólista. Svých úspěchů v závodní kariéře si neskutečně vážím. Posledních několik let mě ale hodně naplňuje výuka tance. Ten pocit, že můžu dětem předat něco, na čem jsem sám mnoho let tvrdě dřel, je
k nezaplacení. A přece jen, závodní dráha tu není napořád. Jednou se plně vrhnu na výuku a budu tak učit tance mladší talenty a podporovat je v dosahování jejich cílů.

 

Čeho bys chtěl v tanci ideálně dosáhnout?

 

Neskromně říkám, že co se týče závodní dráhy, dosáhl jsem snad všeho, co jsem kdy chtěl. Medaile z mistrovství republiky několik let po sobě jak ve formacích, tak v sólech neskutečný úspěch. Stát

s medailí na krku na mistrovství světa a slyšet národní hymnu je absolutní vrchol, čeho může tanečník dosáhnout. Rád bych dál učil tanec, a kdo ví, jednou si třeba založil vlastní taneční studio.

 

Rozhovor vedla: Kateřina Jandová, ICM Slaný