Uvědomění

Uherské Hradiště březen 2019 Alex

Prosím, neplakej. Nechci vidět žádný smutný oči kolem sebe. Mám taky špatný dny, věř mi, není jich málo. Jsou to ty momenty, kdy prostě nic nedává smysl. Víš, co je největší chyba, kterou děláš? Že nemyslíš na sebe. Přiznej si to. To, kvůli čemu jsi smutný a zraněný, není tebou. Teď mě poslouchej! Nikdy po nás nikdo nechce, abychom byli těmi, kteří budou trpět za to, co se stalo.

Bolest je sice nevyhnutelná, ale utrpení je volitelné.

Zeptej se sebe. Chceš být tím, který bude trpět za věci, které vlastně on sám neudělal?

Jasný, teď je to běžný. Ať už jsou to drogy, alkohol, rozchody nebo ztráta nejmilejších lidí, ale nejsi to TY! Můžeš lidem dávat jen to, co ti neublíží. Dělat lidi šťastnými je krásný, ale jak moc krásný to je, když ten člověk si ani nechce přiznat, že vy tu jste a snažíte se ho dělat šťastným? Zaslouží si, abyste pro něj byli tím, kdo ho zachraňuje?

Ale neblázni! Pokud budeš alespoň chvíli sobecký a v normální míře budeš prostě vědět, kdy potřebuješ ty pomoci, všechno půjde. Dělat pro lidi maximum? Fajn. A kdo bude dělat to maximum pro tebe? Vždy se podívej za sebe, nebo spíše kolem sebe. Jakmile vidíš, že ti ten člověk dává věci, které ty dáváš jemu, nic není špatně. Ale jen tak pomáhat někomu, bez jeho jakéhokoliv zájmu, to by dál nešlo. Pamatuj, že pomáhat můžeš jen do doby, kdy pomáháš lidem, kteří tu pomoc chtějí. Nepotřebují, ale chtějí! Je tu spoustu lidí, kteří kolem sebe neustále jen kopou, brečí, ale o pomoc prostě říct nechtějí. Myslíš, že když za nimi přijdeš, tak kopat přestanou? Ne! Dáš jim přesně to, co oni vyžadují – pozornost.

Je to těžký, když někdo, koho máš vážně, ale vážně moc rád, tak nějak prostě ztratí sám sebe. Musíš být na sebe opatrný. Lidé se totiž mění a i přestože to dřív byl někdo, koho bys nedokázal ani bouchnout, teď už to není on. Když mu podáváš svou ruku, dávej si bacha, aby ses nespálil. Oheň může být krásný, může příjemně hřát, ale když si s ním budeš až příliš hrát, může tě to bolet. A tahle bolest už prostě jen tak nezmizí. Pokud to zvládneš udržet tak, že ti nebude ubližovat, můžeš ho udržet dál tak krásný a hřejivý – nejde to ale vždy. Pokud chceš být prostě v pořádku, zapamatuj si, jak krásné to byly chvilky, když jste spolu byli, když nic kolem vás nebylo a jediné co existovalo jste byli vy dva. Uchovej to jako takovou jiskru něčeho nádherného v sobě a kdykoliv, když budeš potřebovat alespoň na chvíli zahřát, prostě si na to vzpomeň. Nenech své krásné vzpomínky spálit.

Mysli na sebe a mysli pouze na věci, které tě nebolí. Nezasloužíš si to a ani nikdo kolem tebe, protože mysli na to, že přesně tak jak ty budeš s trápením přihlížet na špatný věci, tak lidi kolem tebe budou přihlížet na tebe. Bolest a smutek je velmi lehký na udržování. Bere si z tebe to nejkrásnější a snaží se to zničit. Nenech se zničit a buď pro ostatní tím světlem, tou jiskrou, která bude lidi hřát.

 

Alex Kočicová pro Informační centrum pro mládež UH