Kraličák SkyRace aneb můj první závod v trailrunningu

1

Co je trailrunning?

Jedná se o sport, který může zahrnovat kombinaci běhu a pěší turistiky ve venkovním prostředí na přírodním terénu. Využívá geografických rysů, které nabízí daný region (pouště, hory, lesy, atd.) a je logickou cestou, která nám umožňuje poznávat danou oblast (Jornet Burgada, 2015).

Přesná definice neexistuje a je více disciplín, které pod trail running spadají. V Britském království a v Irsku je známý spíše jako fell running nebo mountain running. Je to druh sportu pro jedince, které nebaví pouhé běhání po městských ulicích a parcích. Jedná se o jistý druh relaxace a vnitřního uvolnění, kdy dochází ke spojení s přírodou. Výhodou tohoto druhu běhání je odpoutání se od ruchu měst a většího počtu lidí, na které můžete při běhu narazit. Nemusí se vždy jednat o extrémní trasy a závody.

Trail running může být běh na různé vzdálenosti v širokém rozmezí přírodního terénu. Tudíž není jen pro extrémně trénované jedince, ale oproti klasickému běhání je fyzicky náročnější.

 

Kraličák SkyRace

Termín: 1. 7. 2017
Místo závodu: Start i cíl – Hynčice pod Sušinou – mezi Hanušovicemi a Starým Městem
Start: 10:00 – Konec/Limit závodu: 6 hodin
Trasa: 25 km s převýšením 1350 m, z Hynčic pod Sušinou na Kralický Sněžník, Sušinu a zpět do Hynčic – viz následující mapka trati závodu

2

První opravdový běžecký závod jsem běžela před necelým rokem, kdy jsem chtěla trošku netradičně oslavit své narozeniny. Zúčastnila jsem se série charitativních běhů Night Run, kdy jde část startovného na dobrou věc a jak název napovídá, běhá se prakticky za tmy, kdy není vidět můj uřícený obličej ☺

To mě natolik chytlo, že jsem běhala i přes zimu a účastnila se pro změnu série Winter Run a na jaře k tomu přibyla i série RunTour, kdy jde opět ze startovného část na dobročinné účely.

Fajn, řekla jsem si, ale co zkusit už trochu delší vzdálenost než jen 10 km? Naskytla se příležitost vyzkoušet si závod dlouhý 25 km. O této vzdálenosti vím, že pěšky ji stoprocentně ujdu, takže s délkou problém nebyl, navíc v prostředí, které znám prakticky odmalička. Když jsem zjistila, že jej pořádá parta mých dlouholetých známých, nebylo se dál o čem rozhodovat.

A tak jsem v sobotu 1. 7. 2017 v 10:00 odstartovala v Hynčicích na Kraličák Sky Race. Limit pro doběhnutí do cíle byl 6 hodin, což jsem si říkala, že bych se do toho mohla časově vejít. Hned na rozehřátí závodníků se vybíhala prudká sjezdovka označovaná v zimě jako černá. Je jasné, že se startovní pole všech asi 120 závodníků roztrhalo na ty, co to opravdu běželi, na ty, co to šli rychle a na ty, co byli rádi, že vůbec do toho kopce jdou. Já se řadila spíše k té poslední skupince.

Po úporném výstupu následoval relativně dlouhý běh po vrstevnicové cestě, které střídalo mírné stoupaní nebo naopak seběhy z kopce dolů. Jedna občerstvovací zastávka, kde jsem slupla pár kousků melounu, banánu, vypila iontový nápoj na energii a hurá dál. Po 10 kilometrech od startu a střídání lesní cesty s kamenitou nebo naopak mechovou pěšinou či rozbahněným močálem obrostlým borůvčím, jsem se po asi 2 hodinách a několika minutách vyškrábala na vrchol Kralického Sněžníku. Jelikož bylo krásné počasí, naskytly se nádherné výhledy na okolní krajinu jak na polskou stranu, tak na celý masiv Hrubého Jeseníku se svojí dominantou a nejvyšší horou Praděd. Následoval běh k prameni Moravy pod vrcholem a další poněkud delší seběh kamenitou cestou až k dalšímu stoupání na vrchol Sušiny.

Poté už se vesměs jen klesalo a klesalo zpět do místa startu. To bylo dobré pro nahnání času, jelikož jsem mohla z kopce neustále běžet, ale vzhledem k tomu, už jsem už měla v nohou 15 kilometrů, začínala jsem cítit únavu v kolenou, která dostávala tou členitostí terénu přece jen zabrat. To jsem netušila, co mě po druhé a zároveň poslední občerstvovačce čeká. Seběh krásným údolím Prudkého potoka, po jehož rozbahněné cestičce a kluzkých kamenech, po kterých stékala voda z okolních potůčků, se jen horko těžko dalo vyvinout nějaké závratně rychlé tempo. Nicméně i tento terén a brodění se vodou jsem zdolala a přede mnou byly poslední 4 kilometry po lesní cestě do cíle. Tam jsem doklusala s celkovým časem 5 hodin a jedna minuta přesně. Nejrychlejší muž měl celý závod za cca 2 hodiny a 15 minut, ale pro mě bylo stěžejní závod stihnout do limitu, což se mi ještě s hodinovou rezervou povedlo. Takže se uvidíme příští rok v cíli za 4 hodiny, co vy na to? ;-)

3

Vrchol Kralického Sněžníku na „dohled“ ☺

        4

Známá socha slůněte na české straně Kralického Sněžníku nedaleko vrcholu (z časových důvodů je tato fotka z výstupu o týden dříve, kdy jsme si mapovali terén) ☺5

Pramen řeky Moravy – nejdelší moravské řeky (z časových důvodů je tato fotka z výstupu o týden dříve, kdy jsme si mapovali terén) ☺6Jednou nohou v Polsku a druhou nohou stále „doma“ ☺

9Na trati kousek od vrcholu Sušiny

10

únava v cíli

 

ICM Šumperk, Petra Vepřková, DiS