Život dobrovolníka v Česku

image3344

Dovolte mi, abych vás blíže seznámila s naší novou dobrovolnicí Mariou Gioti z Řecka. Maria je účastnice projektu ERASMUS+ a bude v našem místním středisku volného času celý rok.

Již asi za necelý měsíc se z nás staly opravdu dobré kamarádky, které si mají co říct o rozdílných kulturách, mají stejný pohled na svět, na jídlo, na kluky a na spoustu dalších věcí…

Někdy když se s ní bavím, tak mi vůbec nepřijde, že je cizinka. Pomalu se pro mě z angličtiny stálá můj druhý rodný jazyk…

Takže jsem se s vámi chtěla podělit o pár zážitků na Česko řeckýma očima.

  • Máš krásnou angličtinu. To jsi tak talentovaná na jazyky nebo jsi studovala i mimo domov?

Ano je to tak. Žila jsem asi dva roky v Americe, kde jsem si tento jazyk vylepšila, poté různé projekty v zahraničí- např. Španělsko, Německo ale i v Česku už jsem byla.

Angličtina není jediný jazyk, který umím a asi můžu říct s kterým se i dorozumím. Umím mluvit plynule německy, rusky a španělsky.

 

  • Jak se ti zatím v České republice líbí? Jací ti přijdou lidé u nás?

Jak už jsem zmiňovala, tak Česko jsem už jednou navštívila. Byla jsem zrovna v Praze na Karlově mostě, a jak jsou tam ty sochy se zlatým místem, tak mi přátelé řekly, ať se toho dotknu a něco si přeju. Chvíli jsem přemýšlela a pak to přišlo- chci se ještě jednou podívat do České republiky. A to se taky stalo! Jsem tady a jsem za to opravdu ráda.

Lidé v Česku? Velmi milí, pohostinní, někdy i legrační a hlavně hodně přátelští! Kolik už jsem zde poznala přátel? Moc nespočet! A jsem za to opravdu vděčná.

 

  • Stýská se ti po rodině, po Řecku?

Tak kdyby se mi nestýskalo, tak bych byla asi divná. Stýská a moc. Chybí mi má milovaná rodina. Ale s tím vším mi moc pomáhá moje „Česká mamča“ Jarka a „Česká sestra“ Kája. Jsem jim za vše moc vděčná!  Dělají mi tento pohyb velice krásným a nezapomenutelným zážitkem! Už se v Česku cítím skoro jako doma.

 

  • Jak ti jde čeština?

Čekala jsem, že se mě na to zeptáš! Každý týden máme dvouhodinový kurz českého jazyka. Ze začátku jsem si říkala, že to nezvládnu a budu muset hold stále mluvit anglicky. Ale nějak se vše změnilo a nyní celkem (když lidé nemluví rychle) rozumím, a nebo aspoň z kontextu pochopím, o co se jedná. Jediné, co mi dělá opravdu problém je vaše české Ř.

 

K.Vaclachová, ICM Holešov

Přidej komentář jako první k "Život dobrovolníka v Česku"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*